Mezi vlivné kritiky bitcoinu řadíme také profesora ekonomie z Harvardovy univerzity Kennetha Rogoffa. Jeho hlavním argumentem je sice fakt, že bitcoin a ostatní decentralizované kryptoměny jsou mimo dosah státu.
Jsou tak zneužitelné k praní špinavých peněz a k daňovým únikům, nicméně i on se letmo dotkl neefektivity transakcí vzhledem ke spotřebované elektřině. Kolik energie tedy vyžaduje jedna transakce v bitcoinu?
Co je Bitcoin?
Bitcoin (₿) je kryptoměna, kterou v roce 2008 vymyslela neznámá osoba nebo skupina osob pod jménem Satoshi Nakamoto. Jedná se o decentralizovanou digitální měnu, kterou lze posílat od uživatele k uživateli v síti bitcoin peer-to-peer bez potřeby zprostředkovatelů.
Transakce jsou ověřovány uzly sítě pomocí kryptografie a zaznamenávány do veřejné distribuované účetní knihy zvané blockchain. Bitcoin byl vůbec první vytvořenou kryptoměnou a obvykle se používá jako uchovatel hodnoty neboli digitální aktivum.
Jedna bitcoin transakce
Pro potvrzení bitcoin transakce je potřeba disponovat ohromnou výpočetní silou. Tento prvek je v rámci kryptoměny záměrný, odrazuje totiž kohokoli, kdo by se pokusil o manipulaci s daty na blockchainu. V praxi to však znamená, že spotřeba elektřiny na jedinou transakci dosahuje enormních výšek, uvádí analytik ING ve své nedávné studii:
„Jelikož verifikace transakcí je náročnou činností, integrita sítě může být zachována pouze tak dlouho, doku benevolentní uzly (bitcoin nodes) kontrolují většinu výpočetní síly. Dohromady dominují verifikačnímu (těžebnímu) procesu.“
Spotřebovaná elektřina na jednu transakci
Přesné množství energie spotřebované při jedné bitcoinové transakci je těžké změřit. Odhady však naznačují, že jedna bitcoinová transakce spotřebuje 250 až 650 kWh elektrické energie.
Množství elektřiny potřebné na jednu transakci se odhaduje ve výši 200 kWH, provoz jeho domácnosti přitom za týden vyžaduje asi 45 kWH. V tomto ohledu bitcoin daleko pokulhává za tradičními formami elektronických plateb. Například systém společnosti Visa vyžaduje na transakci 0,01 kWH, což je 20 000krát méně než bitcoin.
Cena Bitcoinu
Cenu bitcoinu určuje souhrnná aktivita účastníků trhu na volném trhu, včetně kupujících i prodávajících. Tato aktivita zahrnuje obchodníky, kteří na různých kryptoměnových burzách podávají nabídky a poptávky na nákup a prodej bitcoinů.
Cenu Bitcoinu mohou ovlivňovat faktory, jako je poptávka a nabídka na trhu, ekonomické trendy, geopolitické události, akty vlád a také zpravodajské příspěvky. Kromě toho může k růstu ceny sloužit přijetí Bitcoinu jako běžného finančního nástroje a vnímané výhody dlouhodobých investic.
Cena bitcoinu v posledních týdnech odolávala špatným zprávám z Číny, Jižní Koreje či Ruska, kde zpřísnili či se chystají zavést regulaci kryptoměn a primárních úpisů mincí. K dosažení nového historického maxima na hodnotě více jak 5000 USD za minci ji pomohly například výroky vedení Goldman Sachs, které uvažuje o zahájení obchodování s kryptoměnami.
Těžba Bitcoinu
Těžba bitcoinů je proces ověřování a zaznamenávání kryptoměnových transakcí v blockchainu bitcoinu. Tento proces provádějí specializované počítače zvané „těžaři“, které ověřují transakce a přidávají je do záznamů o minulých transakcích, tzv. bloků.
Aby byli těžaři za své úsilí odměněni, soutěží mezi sebou v řešení složitých matematických problémů spojených s každým blokem a ten, kdo tak učiní jako první, je odměněn nově vytěženými bitcoiny. Tato odměna se každé čtyři roky snižuje na polovinu, aby se zajistilo postupné uvolňování Bitcoinu na trh.
S rostoucím počtem transakcí Bitcoinu musí těžaři investovat do rychlejších a výkonnějších těžebních zařízení, aby si udrželi konkurenceschopnost.
Kryptoměny
Kryptoměny jsou digitální aktiva určená jako prostředek směny. Využívají kryptografii k zabezpečení a ověřování transakcí i ke kontrole tvorby nových jednotek měny. Kryptoměny jsou decentralizované systémy, které nejsou kontrolovány žádným subjektem ani vládou.
K dispozici je mnoho typů kryptoměn, např: Bitcoin, Ethereum, Ripple, Litecoin, Dash, Monero, Zcash, Dogecoin, Namecoin, Bytecoin a další. Některé kryptoměny poskytují uživatelům anonymitu, zatímco jiné jsou transparentnější. Některé jsou určeny ke specifickým účelům, například ke zpracování plateb, zatímco jiné jsou univerzálnější.