Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a my se budeme těšit na klidné dny s představou pravidelného příjmu od státu. Kdo žije v tomto snu, měl by se rychle probudit. Je třeba se podívat pravdě do očí, která tak optimistická není.
Důchod je příjem, který občanům poskytuje stát poté, co dosáhnou určitého věku, aby umožnil každému poctivému občanu žít v důstojnosti a dostatečném blahobytu. V dnešní době je důchod v České republice jedním z nejvyšších v Evropě, a to díky kombinaci odvodů plynoucích z občanského pojištění, státního financování a dalších různých národních programů.
Důchod
Základním věkem pro nárok na důchod je 65 pro muže a 63 pro ženy, s průběžným snižováním od 1. dubna 2022. Důchod se skládá z opatření, jako je pravidelné omezení, druhého stupně pojištění, pojistných fondů a pojištění za vážné onemocnění.
Občané mohou také získat zvýhodněné příspěvky z Fondu seniorů a další peněžité příspěvky a granty od státu, prostřednictvím kterých lze získat prostředky na důstojný život v důchodu.
Zavedení stropu jako takového by mělo být každého pátého roku (v letopočtech končící číslovkou 4 a 9) přehodnoceno dle informací od ministerstva práce a sociálních věci, kde zásadní informační roli bude mít Český statistický úřad, který eviduje a zkoumá demografický vývoj.
Jak přehodnocení bude pravděpodobně fungovat?
Dle Martina Potůčka, který byl členem důchodové komise, by měli Češi strávit v důchodovém věku alespoň čtvrtinu života, tedy důchodový věk se bude neustále přepočítávat podle aktuálního věku dožití. Stále si myslíte, že půjdeme v 65 letech do důchodu? Délka života se dlouhodobě prodlužuje a nic nenaznačuje, že by tento trend měl skončit. Někteří se uchylují k žádostem o předčasný důchod.
Po roce 2030 začne kvůli zastropování důchodového věku růst deficit důchodového účtu, a tím i státního rozpočtu. Třeba v roce 2040 jen kvůli samotnému zastropování vzroste pravděpodobně počet důchodců přibližně o 200 tisíc.
A stejně se sníží počet plátců pojistného. Na to nejspíš bude muset parlament reagovat opětovným zvýšením důchodového věku. Důchodový účet a státní rozpočet totiž i bez zastropování budou pod tlakem stárnutí české populace.
Vlastní úspory na důchod
Spousta lidí v dnešní době uvažuje tak, že si na důchod spoří ještě tzv. bokem, aby si mohli přilepšit, anebo možná nevěří, že jim důchod od státu bude stačit. Samozřejmě je vhodné mít vždy finanční rezervu a u důchodu tomu není jinak.
Pokud si chce člověk sám šetřit na důchod, musí si stanovit finální sumu, kterou by měl mít k dispozici v 65 letech. Sumu, ze které bude moci postupně odčerpávat finanční prostředky řekněme do 85 let až 90 let.
Pokud tak člověk například ušetří 1 000 000 korun, tak po dobu 20 let si přilepší měsíčně cca o 4 000 korun. V případě, že chce člověk 8 000 korun, potřebuje 2 000 000 korun a tak dále. Jistě, že dát dohromady milionové sumy, znamená odložit svůj momentální komfort ve prospěch své budoucnosti, ale žít na hranici chudoby nikdo přece z nás nechce.
A pokud někdo kontruje nyní oblíbenou hláškou: „Já se důchodu stejně nedožiju.“, který často slýchávám hlavně z mladší generace, tak tu mám jeden statistický údaj: Průměrný věk dožití v ČR se pohybuje kolem 78 let. S neustálým lékařským pokrokem tato hranice bude stále růst.
Samozřejmě je nutné myslet i na to, že existuje inflace, a tak se nevyplatí peníze šetřit doma pod polštář. Mnohem větší smysl dává jejich investování.
Již od roku 2008 se věnujeme tématům spojeným s podnikáním, kariérním růstem, osobními financemi či situací na pracovním trhu. Autor vystudoval management a ekonomii.
