„Lidé jedí více drůbežího masa, ovoce a zeleniny. Naopak byla omezena konzumace vepřového a hovězího masa,“ říká hlavní ekonom BHS. „V průběhu komunistického režimu se ztrojnásobila konzumace masa. Za minulého režimu bylo stejně jako nyní nejpopulárnější vepřové maso. Od roku 1998 lidé častěji konzumují drůbež než hovězí maso.“
Zatímco po nástupu komunismu v roce 1948 průměrný Čech zkonzumoval 33,3 kilogramu masa, na konci komunistické éry v roce 1989 to bylo již 97,4 kilogramu. Zajímavé přitom je, jak se proměnily spotřebitelské preference. Zatímco v roce 1948 lidé konzumovali téměř stejné množství vepřového a hovězího masa, v roce 1989 již jednoznačně dominovalo vepřové maso.
Konzumace masa v posledních letech
Popularitu postupně získávalo drůbeží maso, jehož spotřeba se v průběhu minulého režimu zvýšila téměř sedmkrát. Po Sametové revoluci se konzumace masa začala snižovat. Dnes průměrný Čech sní ročně téměř o 20 kilogramů masa méně než na konci komunistického režimu.
Nejoblíbenějším typem masa zůstává vepřové. Na druhé místo se posunulo drůbeží maso a až s velkým odstupem na třetím místě je hovězí maso. Konzumace ryb se za posledních 30 let téměř nezměnila a stále se pohybuje kolem 5 až 6 kilogramů na osobu za rok.
Ovoce a zelenina ve dnešních jídelníčkách
Konzumace ovoce se za minulého režimu příliš nenavýšila. V roce 1948 dosahovala roční spotřeba ovoce na člověka úrovně 57,5 kilogramu. Na konci komunistické éry to bylo 70,5 kilogramu. Konzumace zeleniny se ve stejném období dokonce snížila v přepočtu na průměrného člověka o 26,3 kilogramu za rok.
Po Sametové revoluci konzumace ovoce dál mírně narůstala. Dnes lidé v průměru konzumují zhruba o 10 kilogramů ročně více ovoce, než tomu bylo na konci minulého režimu. Výrazně přitom vzrostla konzumace banánů či ananasů.
Narostla i konzumace zeleniny, a to dokonce ještě více než spotřeba ovoce. Lidé v současnosti jedí zhruba dvojnásobné množství okurek či rajčat. Spotřeba paprik se dokonce ztrojnásobila. Naopak konzumace kapusty je na třetinové úrovni.
Proč je dobré jíst ovoce a zeleninu?
Ovoce a zelenina obsahují základní vitamíny, minerály a další důležité živiny, které pomáhají podporovat zdravé tělo. Konzumace velkého množství ovoce a zeleniny může pomoci chránit před nemocemi, jako jsou některé druhy rakoviny, cukrovka a srdeční choroby.
Poskytují také vlákninu, která pomáhá udržovat zdravý trávicí systém, a mohou pomoci při regulaci hmotnosti.
Pokud ovoce a zeleninu nejíme, hrozí nám nedostatek živin, například vitamínů a minerálů. V důsledku toho se mohou objevit příznaky, jako je únava, slabost, zhoršený růst a zvýšené riziko infekce. Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny může také zvýšit riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a mrtvice.
S čím pomáhá zelenina?
Zelenina je vynikajícím zdrojem vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších důležitých živin. Pravidelná konzumace zeleniny může pomoci chránit před mnoha chronickými onemocněními spojenými s moderním životním stylem, včetně srdečních chorob, rakoviny a cukrovky.
Zelenina má také nízký obsah kalorií a pomáhá udržovat zdravou hmotnost. Konzumace zeleniny je důležitá zejména v době nemoci, protože poskytuje základní živiny pro uzdravení a energii a zároveň pomáhá regulovat trávení.
S čím pomáhá ovoce?
Ovoce je vynikajícím zdrojem vitamínů a minerálů, které mohou podpořit imunitní systém v boji proti nemocem. Obsahuje také velké množství vlákniny, která pomáhá trávicímu systému, a potraviny bohaté na vlákninu, jako je ovoce, mohou také pomoci regulovat chuť k jídlu a udržet pocit sytosti po delší dobu.
Konzumace ovoce vám také může pomoci dodat energii, když se necítíte dobře, protože je snadno stravitelným zdrojem přírodních cukrů. Konzumace různých barevných druhů ovoce může vašemu tělu dodat řadu důležitých mikroživin a přispět ke zlepšení celkového zdravotního stavu.
V čem nadměrná konzumace masa škodí?
Nadměrná konzumace masa může mít kvůli vysokému obsahu nasycených tuků nepříznivý vliv na celkové fyzické zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace je nadměrná konzumace nasycených tuků spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice a vysoký krevní tlak.
Problém zhoršuje nedostatek vlákniny a nedostatek důležitých vitaminů a minerálních látek. To může vést k chronickým onemocněním, jako je cukrovka, obezita, zácpa a některé druhy rakoviny. Maso také obsahuje hormony a antibiotika používaná ke zvýšení růstu zvířat a může přispívat ke vzniku rezistence vůči antibiotikům.
Kromě toho komerční výroba masa ve velkém měřítku často produkuje velké množství znečištění ovzduší a vody.