Ztráta sluchu je jednou z nejpodceňovanějších hrozeb

Ztráta sluchu je běžný problém způsobený hlasitým hlukem, stárnutím, nemocemi a genetickými odchylkami. Asi třetina starších dospělých vykazuje ztrátu sluchu a pravděpodobnost jejího vzniku se s věkem zvyšuje. Lidé se ztrátou sluchu mohou mít potíže při rozhovorech s přáteli a rodinou. Mohou mít také potíže s porozuměním radám lékaře, s reakcí na varování a se slyšením zvonků a alarmů.

Celosvětové náklady na neléčenou ztrátu sluchu byly odhadnuty na 750 miliard dolarů ročně. V zemích Evropské unie je ztráta sluchu jednou z nejčastěji hlášených nemocí z povolání. Jakmile dojde k poškození tohoto smyslu, nelze jej už vrátit zpátky.

Někteří lidé si nemusejí chtít přiznat, že mají problémy se sluchem. Ignorované nebo neléčené problémy se sluchem se mohou zhoršovat. Mezi léčebné postupy, které mohou pomoci, patří sluchadla, speciální výcvik, některé léky a operace.

Příznaky ztráty sluchu

Někteří lidé mají problémy se sluchem a neuvědomují si to. Lékaře by měli navštívit, pokud:

• mají potíže s porozuměním tomu, co lidé říkají po telefonu
• je pro ně obtížné sledovat konverzaci, když spolu hovoří dva nebo více lidí
• často žádají lidi, aby opakovali, co říkají
• potřebují zesílit hlasitost televize tak, že si ostatní stěžují
• mají problémy s porozuměním řeči kvůli hluku v pozadí
• myslí si, že ostatní jako by mumlali
• nerozumí, co se říká, když na ně mluví děti a lidé s vyššími hlasy

Ztráta sluchu má mnoho podob. Může se pohybovat od mírné ztráty, kdy člověk přeslechne některé vysokofrekvenční zvuky, až po úplnou ztrátu sluchu.

Náhlá ztráta sluchu

Náhlá hluchota, známá také jako náhlá senzorineurální ztráta sluchu, je nevysvětlitelná rychlá ztráta sluchu. Může k ní dojít najednou nebo v průběhu několika dní. Měla by být považována za lékařskou pohotovost.

Ztráta sluchu související s věkem

Věkem podmíněná ztráta sluchu přichází postupně s přibývajícím věkem. Zdá se, že se vyskytuje v rodinách a může k ní dojít v důsledku změn ve vnitřním uchu a sluchovém nervu, který přenáší signály z ucha do mozku. Onemocnění může člověku ztěžovat snášení hlasitých zvuků nebo porozumění tomu, co říkají ostatní.

Věkem podmíněná ztráta sluchu se obvykle vyskytuje v obou uších a postihuje je stejně. Protože ztráta sluchu probíhá postupně, nemusí si lidé uvědomovat, že ztratili část své schopnosti slyšet.

Tinnitus

U starších lidí je také častý tinnitus. Obvykle je popisován jako zvonění v uších, ovšem může znít také jako hučení, cvakání, syčení nebo bzučení. Může přicházet a odcházet. Může být slyšet v jednom nebo v obou uších a může být hlasitý nebo tichý. Tinnitus je někdy prvním příznakem ztráty sluchu u starších dospělých. Může doprovázet jakýkoli typ ztráty sluchu.

Tinnitus je příznak, nikoli nemoc. Tinnitus může způsobit i tak jednoduchá věc, jako je kousek ušního mazu, který ucpává zvukovod. Může být také příznakem jiných zdravotních potíží, jako je vysoký krevní tlak nebo alergie. Tinnitus se může vyskytnout také jako vedlejší účinek některých léků.

Příčiny ztráty sluchu

Hlasitý hluk je jednou z nejčastějších příčin ztráty sluchu. Hluk ze sekaček na trávu, sněhových fréz nebo hlasité hudby může poškodit vnitřní ucho a způsobit trvalou ztrátu sluchu. Hlasitý hluk také přispívá ke vzniku hučení v uších. Většině ztrát sluchu způsobených hlukem můžete předejít tím, že lidé ztlumí zvuk na svých zařízeních, vzdálí se od hlasitého hluku nebo použijí špunty do uší či jinou ochranu sluchu.

Ušní maz nebo nahromaděná tekutina mohou také způsobit ztrátu sluchu tím, že blokují zvuky, které se přenášejí z ušního bubínku do vnitřního ucha. Pokud je problémem ucpání ušním mazem, může lékař navrhnout mírnou léčbu ke změkčení ušního mazu.

Ztrátu sluchu může způsobit také prasklý ušní bubínek. Bubínek může být poškozen infekcí, tlakem nebo vkládáním předmětů do ucha, včetně vatových tamponů. Pokud ucho bolí nebo z ucha vytéká tekutina, je nutná návštěva lékaře.

Ke ztrátě sluchu mohou přispívat zdravotní potíže běžné u starších lidí, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Sluch mohou ovlivnit také infekce ucha způsobené viry a bakteriemi (známé také jako zánět středního ucha), srdeční onemocnění, mrtvice, poranění mozku nebo nádor.

Ztráta sluchu může být také důsledkem užívání některých léků, které mohou poškodit vnitřní ucho, někdy i trvale. Tyto léky mohou být používány k léčbě závažných infekcí, rakoviny nebo srdečních onemocnění. Patří mezi ně také některá antibiotika a v některých dávkách i aspirin.

Ztrátu sluchu mohou způsobit i genetické odchylky. Ne všechny dědičné formy ztráty sluchu jsou patrné při narození. Některé formy se mohou projevit později v životě. Například otoskleróza, která je považována za dědičné onemocnění, zahrnuje abnormální růst kosti, který brání strukturám v uchu správně fungovat.

Zdravotní důsledky ztráty sluchu

Ztráta sluchu může mít vliv na kognitivní zdraví. Studie prokázaly, že starší dospělí se ztrátou sluchu mají větší riziko vzniku demence než starší dospělí s normálním sluchem. Kognitivní schopnosti (včetně paměti a koncentrace) se u starších dospělých se ztrátou sluchu zhoršují rychleji než u starších dospělých s normálním sluchem.

Prevence ztráty sluchu v zaměstnání

Jestliže je překročen přípustný limit 85 decibelů, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci používali osobní ochranné pomůcky. Lidský sluch není schopen přizpůsobit se zvukům jako je výstřel, údery bucharu, nýtovačky nebo výsekového lisu a může jít o velmi bolestivou zkušenost, která může způsobit okamžité těžké a trvalé poškození sluchu.

Prvním příznakem potíží se sluchem může být zvonění v uších, ztráta rovnováhy nebo častější zapomínání. Někdy to lze poznat také tak, že se dotyčný neustále ptá „cože?“. Sluch je vhodné zkontrolovat kdykoliv si postižený nebo jeho okolí všimne, že nedoslýchá, a to v jakémkoliv věku.

Až po vyčerpání veškerých možností, které by vedly ke snížení hluku, by ochrana sluchu měla být úplně poslední možností. Ochranné prostředky si pracovníci musejí nejdříve vyzkoušet a zaměstnavatel je povinen jim vysvětlit, jak se tyto prostředky používají. Zároveň je odpovědný i za kontrolu, zda jsou tyto prostředky správně udržovány a používány.

Pokud je potřeba jen zakrýt vstup do zvukovodu, tak bude stačit sluchový chránič, sluchová zátka je naopak do sluchovodu vsouvána a sluchový mušlový chránič zakryje uši kompletně.

Lidé se často bojí, že se špatně domluví nebo neuslyší, co by měli, pokud budou ochranné pracovní pomůcky používat. I zde je však řešení. Hodně jsou používána sluchátka, která rozeznají hladinu hluku. Všechno utlumí, ovšem řeč nahrají a dokážou ji přehrát, tzv. interkomují.

Není to úplně nejlevnější varianta, avšak funguje. Využití mají taková sluchátka při řízení těžkých strojů, nebo třeba i při obsluze křovinořezu nebo fukaru na listí.

I přes široké spektrum dostupných pomůcek, vynalézavost některých pracovníků nezná meze. Státní úřad inspekce práce při kontrolách v minulosti narazil třeba na případy, kdy pracovníci jako ochranu sluchu používali audio sluchátka pro poslech hudby v průběhu pracovní činnosti. Což k ochraně sluchu nepomáhá, ba naopak. Přestože Air Pods nabízejí kvalitní izolaci hluku.

Z důvodu příliš hlasité hudby z chytrých telefonů, na koncertech nebo při sportovních událostech je jedna miliarda náctiletých a mladých dospělých po celém světě vystavena riziku ztráty sluchu.