Nemocenská – kdy chodí od státu, výpočet

Nemoc a úraz jsou součástí života a mohou postihnout každého z nás. V takových chvílích je důležité mít jistotu, že i přes pracovní neschopnost bude mít člověk zajištěný příjem. Právě k tomu slouží nemocenská, která je jedním ze základních pilířů sociálního zabezpečení v České republice.

V tomto článku se čtenáři seznámí s různými aspekty nemocenské. Zjistí, jaké jsou podmínky nároku na nemocenskou, včetně specifických situací, jako je nemocenská ve zkušební době nebo ve výpovědní lhůtě. Dozvědí se, jak se nemocenská vypočítává a kdy ji mohou očekávat. Článek se také zabývá problematikou nemocenské v souvislosti s ukončením pracovního poměru.

Co je nemocenská a komu je určena?

Nemocenská, neboli dávka nemocenského pojištění, je dávka vyplácená státem zaměstnancům, kteří jsou dočasně práceneschopní z důvodu nemoci nebo úrazu. Její účel je jasný – poskytnout finanční podporu v době, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci a pobírat za ni mzdu. Nemocenská tedy slouží jako náhrada mzdy, ovšem s určitými rozdíly ve výši a podmínkách nároku.

Rozdíl mezi nemocenskou a náhradou mzdy:

Je důležité rozlišovat mezi nemocenskou a náhradou mzdy. Zatímco náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, nemocenská je dávka vyplácená státem od 15. dne pracovní neschopnosti. Výše náhrady mzdy a nemocenské se také liší, přičemž nemocenská je obvykle nižší než běžná mzda.

Kdy chodí nemocenská od státu

Nemocenská se vyplácí zpětně, obvykle jednou měsíčně. To znamená, že za pracovní neschopnost v srpnu obdrží osoba nemocenskou až v září. Konkrétní termín výplaty se může lišit podle způsobu výplaty (na účet, složenkou) a podle konkrétní okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), která nemocenskou vyplácí.

Zákon nestanovuje konkrétní den v měsíci, kdy chodí nemocenská. Lhůta pro vyplacení je maximálně 30 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel doručí doklad pro nárok o výplatu dávky na správu sociálního zabezpečení. Z toho vyplývá, že nemocenská může přijít kdykoliv v průběhu následujícího měsíce. Většinou se však nemocenská vyplácí v prvních dnech nebo týdnech následujícího měsíce.

Nárok na nemocenskou

Aby zaměstnanci mohli čerpat nemocenskou, musí splňovat několik základních podmínek. Porozumění těmto podmínkám je klíčové pro zajištění nároku na dávky v případě pracovní neschopnosti.

Podmínky nároku na nemocenskou:

1) Zaměstnanecký poměr a účast na nemocenském pojištění

První a základní podmínkou je, že člověk musí být zaměstnancem a účastníkem nemocenského pojištění. To znamená, že jeho zaměstnavatel za něj musí odvádět pojistné na nemocenské pojištění.

2) Doba trvání pojištění

Pro vznik nároku na nemocenskou musí být člověk nemocensky pojištěn alespoň 3 měsíce v posledních 4 měsících před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Existuje však tzv. ochranná lhůta, která chrání zaměstnance po skončení zaměstnání. Pokud onemocní do 7 dnů od ukončení zaměstnání, má nárok na nemocenskou po dobu trvání ochranné lhůty.

3) Důvod pracovní neschopnosti

Nemocenská náleží pouze v případě dočasné pracovní neschopnosti, která je způsobena nemocí nebo úrazem. Pracovní neschopnost musí být potvrzena lékařem na elektronické neschopence (eNeschopenka).

Nemocenská ve zkušební době

Zaměstnanec má nárok na nemocenskou i ve zkušební době. To znamená, že pokud je zaměstnanec účastníkem nemocenského pojištění, a onemocní během zkušební doby, má právo na nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti.

Nemocenská ve výpovědní lhůtě

Co výpověď a nemocenská? Dobrou zprávou je, že člověk má nárok na nemocenskou i ve výpovědní lhůtě, a to jak v případě, že dal výpověď on, tak i v případě, že dal výpověď zaměstnavatel. Nemocenská mu bude vyplácena po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když výpovědní lhůta mezitím skončí a pracovní poměr zanikne.

Nemocenská při dlouhodobé pracovní neschopnosti

Pokud zaměstnancova pracovní neschopnost trvá déle než 380 dní, nárok na nemocenskou zaniká. V takovém případě může mít člověk nárok na invalidní důchod, pokud splní podmínky pro jeho přiznání. Invalidní důchod slouží jako náhrada příjmu pro osoby, které jsou dlouhodobě neschopné vykonávat svou práci z důvodu zdravotního stavu.

TIP: Karenční doba byla v České republice zrušena k 1. červenci 2019, zaměstnanci tedy mají nyní nárok na náhradu mzdy již od prvního dne nemoci.

Výpočet nemocenské

Výše nemocenské není pevně stanovená. Odvíjí se od několika faktorů, jako je průměrný výdělek, délka trvání pracovní neschopnosti a aktuální redukční hranice.

Výpočet nemocenské vychází z denního vyměřovacího základu, což je průměr hrubých příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Tento základ se následně redukuje pomocí tzv. redukčních hranic, které jsou každoročně stanoveny zákonem. Redukovaný denní vyměřovací základ se poté násobí příslušným procentem podle délky trvání pracovní neschopnosti:

• 1. – 30. den: 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
• 31. – 60. den: 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu

Je důležité si uvědomit, že redukční hranice mohou výrazně ovlivnit výši nemocenské. Čím vyšší jsou příjmy, tím více se uplatní redukční hranice a tím nižší bude procentní část příjmu, ze které se nemocenská vypočítává.

Nemocenská a daňové povinnosti

Nemocenská podléhá dani z příjmů fyzických osob a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Daň a odvody jsou sraženy přímo z nemocenské, takže není potřeba nic dodatečně platit.

V některých případech může mít člověk nárok na vrácení daně z nemocenské, pokud jeho celkové roční příjmy nepřesáhnou určitou hranici. Pro výpočet vrácení daně z nemocenské lze využít online kalkulačky nebo se obrátit na daňového poradce.

Výpočet vrácení daně z nemocenské je založen na principu, že během pobírání nemocenské nemůže osoba uplatnit měsíční slevu na poplatníka, která je součástí běžné mzdy. Tato sleva činí v roce 2024 2 320 Kč měsíčně. Pokud tedy pobírá nemocenskou celý měsíc, má nárok na vrácení této slevy v rámci ročního zúčtování daně.

Ochranná lhůta a nemocenská

Ochranná lhůta je období, které následuje po skončení zaměstnání a během kterého si zaměstnanec zachovává nárok na nemocenskou, pokud onemocní. Délka ochranné lhůty je 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. Pokud však zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 dní, je ochranná lhůta zkrácena na počet dní trvání tohoto zaměstnání.

Nemocenská v ochranné lhůtě:

Pokud člověk onemocní během ochranné lhůty, má nárok na nemocenskou stejně jako v případě, že by byl stále zaměstnán. Výpočet nemocenské v ochranné lhůtě se provádí stejným způsobem jako u zaměstnanců, tedy na základě průměrného výdělku a redukčních hranic platných v době vzniku pracovní neschopnosti.

Po uplynutí ochranné lhůty člověk nárok na nemocenskou ztrácí. Pokud tedy onemocní až po skončení ochranné lhůty, nebude mít nárok na nemocenskou od státu. V takovém případě může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud splní podmínky pro její přiznání.

Příklad:

Pan Novák ukončil pracovní poměr 31. července. Dne 5. srpna onemocněl. Jelikož onemocněl během ochranné lhůty (7 dní od ukončení zaměstnání), má nárok na nemocenskou. Pokud by však onemocněl až 8. srpna, tedy po skončení ochranné lhůty, nárok na nemocenskou by již neměl.

Výjimky z ochranné lhůty:

Ochranná lhůta se nevztahuje na všechny případy ukončení zaměstnání. Například, pokud byl člověk propuštěn z důvodu hrubého porušení pracovní kázně nebo jste sám dal výpověď bez vážného důvodu, ochranná lhůta se na něj nevztahuje.

Nemocenská a ukončení pracovního poměru

Ukončení pracovního poměru může být pro zaměstnance náročným obdobím, a to tím spíše, pokud se během něj objeví nemoc.

• Výpověď a nemocenská

Pokud člověk během výpovědní lhůty onemocněl, má právo na nemocenskou stejně jako v případě, že by byl stále zaměstnán. Nemoc však nebrání tomu, aby výpovědní lhůta běžela dál, a pracovní poměr skončí ke dni, který byl ve výpovědi stanoven. Pokud zaměstnanec dostal výpověď od zaměstnavatele a během výpovědní lhůty onemocní, zaměstnavatel nesmí výpověď odvolat.

• Odstupné a nemocenská

Pokud zaměstnanci při ukončení pracovního poměru náleží odstupné, má na něj nárok i v případě, že během výpovědní lhůty onemocněl. Odstupné a nemocenská se nevylučují, můžete tedy pobírat obě dávky současně.

• Neoprávněné ukončení pracovního poměru během nemoci

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným, s výjimkou některých zákonem stanovených případů (např. porušení pracovní kázně). Pokud se kdokoliv domnívá, že jeho výpověď byla neoprávněná, může se obrátit na soud. V případě, že soud uzná výpověď za neplatnou, má právo na náhradu mzdy za celou dobu, po kterou byl v pracovní neschopnosti.

Co dělat, když onemocním během výpovědní lhůty?

1. Informovat zaměstnavatele: Zaměstnanec musí neprodleně informovat svého zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti a doložit ji lékařským potvrzením (eNeschopenkou).
2. Kontaktovat OSSZ: Zaměstanec musí informovat svou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) o ukončení pracovního poměru a o tom, že během výpovědní lhůty onemocněl. OSSZ mu poradí, jak postupovat při žádosti o nemocenskou.

Je dobré si pamatovat, že nemoc během výpovědní lhůty neznamená automaticky ztrátu nároku na nemocenskou. Je důležité znát svá práva a aktivně je hájit.

Elektronická neschopenka (eNeschopenka)

V roce 2020 došlo v České republice k významné změně v oblasti nemocenského pojištění – zavedení elektronické neschopenky (eNeschopenka). Tento moderní systém nahradil papírové formuláře a přinesl řadu výhod pro zaměstnance, zaměstnavatele i úřady.

Co je eNeschopenka a jak funguje?

eNeschopenka je elektronický dokument, který potvrzuje dočasnou pracovní neschopnost. Vystavuje ji lékař přímo ve svém informačním systému a odesílá ji elektronicky do systému České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnavatel má k eNeschopence přístup prostřednictvím aplikace ePortál ČSSZ, kde může sledovat průběh zaměstnancovy pracovní neschopnosti.

Jak postupovat při vystavení eNeschopenky?

1. Návštěva lékaře: Pokud je člověk nemocný nebo má úraz, musí navštívit svého lékaře, který posoudí jeho zdravotní stav a rozhodne o jeho pracovní neschopnosti. To lze učinit i v pracovní době, pokud to jinak není možné. K tomu je potřeba využít propustku k lékaři.
2. Vystavení eNeschopenky: Pokud lékař uzná člověkovu pracovní neschopnost, vystaví mu eNeschopenku přímo ve svém informačním systému.
3. Oznámení zaměstnavateli: Lékař odešle eNeschopenku elektronicky do systému ČSSZ a zároveň pacienta informuje o jejím vystavení. Člověk musí neprodleně informovat svého zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti.
4. Kontrola eNeschopenky: Kdkokoliv si může zkontrolovat svou eNeschopenku na ePortálu ČSSZ, kde najde všechny potřebné informace o průběhu své pracovní neschopnosti.

eNeschopenka je moderní nástroj, který zjednodušuje komunikaci se ČSSZ a zdravotními pojišťovnami. Všechny potřebné informace jsou přenášeny elektronicky, což urychluje zpracování žádosti o nemocenskou a výplatu dávek.

Nemocenská nestačí – jak získat peníze ihned

Získat peníze se nyní může zdát složité. Pokud ovšem člověk ví, kde hledat, stále existuje spousta příležitostí, jak rychle vydělat peníze.

1. Práce na volné noze

První možností je podívat se na své schopnosti a nadání a najít způsoby, jak je zpeněžit. Toho lze dosáhnout vytvořením online portfolia nebo prodejem svých služeb. Práce na volné noze je stále populárnější a je to skvělý způsob, jak si nyní vydělat peníze. Je vhodná především pro lidi, kteří mají kreativní nebo technické dovednosti, jež mohou nabídnout klientům.

2. Vedlejší přivýdělek

Další variantou, jak získat peníze ihned, může být poohlédnutí se po vedlejších přivýdělcích, jako je hlídání domácích mazlíčků, stát se virtuálním asistentem nebo zapojení se do online diskusní skupiny. Jejich zřízení může často zabrat více času než využití platforem pro práci na volné noze, nicméně pokud jedinec najde správnou příležitost, může to být vynikající zdroj příjmů.

3. On-line průzkum

Mezi rychlé způsoby, jak vydělat peníze hned teď, lze zařadit také účast v online průzkumech. I když jsou výplaty obvykle skromné, je to skvělý způsob, jak získat peníze ihned.

4. Prodej zboží on-line

Pokud se člověku někde povalují předměty, které již nepotřebuje nebo nepoužívá, může využít jejich prodej na platformách, jako je eBay nebo Amazon k snadnému nabytí peněz. Bude si sice muset dát práci s vypsáním položek a zajistit jejich přesný popis, nicméně může to být skvělý způsob, jak si rychle vydělat nějaké peníze navíc.

5. Půjčka/hotovostní záloha

V neposlední řadě je tu k promyšlení varianta vzít si půjčku nebo požádat zaměstnavatele o hotovostní zálohu. Tyto možnosti by měly být vždy zvažovány jako poslední, ovšem mohou být nezbytné, pokud někdo potřebuje rychlý přístup k hotovosti. Před tím, než k nim kdokoli přistoupí, je důležité nezapomenout prostudovat si všechny podmínky.

Význam nemocenské pro zaměstnance a společnost

Nemocenská má zásadní význam jak pro zaměstnance, tak pro celou společnost. Pro zaměstnance představuje důležitou sociální jistotu, která jim umožňuje překonat finanční těžkosti spojené s pracovní neschopností. Díky nemocenské se zaměstnanci mohou soustředit na své zdraví a léčbu, aniž by se museli obávat o svou existenční situaci.

Pro společnost má nemocenská ekonomický význam, protože pomáhá udržovat stabilitu pracovního trhu a podporuje zaměstnanost. Nemocenská také přispívá k prevenci šíření infekčních onemocnění, neboť motivuje nemocné zaměstnance zůstat doma a léčit se, místo aby chodili do práce a ohrožovali své kolegy.