Ošetřovné je asi nejskloňovanější sociální dávkou v uplynulých letech. Jak se změnily podmínky jeho vyplácení? Týká se ošetřovné také OSVČ nebo lidí pracujících na zkrácený úvazek? A jak je to s podmínkami pro vystavení paragrafu na dítě?
Ošetřování člena rodiny je úkol, který může být pro mnoho lidí náročný jak fyzicky, tak emocionálně. Péče o nemocného nebo staršího příbuzného vyžaduje jak osobní obětavost, tak znalosti o tom, jak správně poskytnout péči, jaké jsou práva a povinnosti, a jaké podmínky je třeba splnit, aby péče probíhala hladce.
V České republice je péče o člena rodiny regulována několika právními normami, které upravují například nárok na ošetřovné nebo paragraf na dítě. Tyto nástroje slouží k tomu, aby pečující osoby mohly legálně a finančně zvládat péči o své blízké.
Obsah článku
Co znamená ošetřování člena rodiny?
Paragraf na dítě – podmínky
Podmínky pro získání ošetřovného
Jak je to v případě práce na zkrácený úvazek nebo na dohodu?
Jak žádat o příspěvek na ošetřování člena rodiny?
Příspěvek na péči a další finanční podpora pro ošetřující
Emocionální podpora – když je toho moc…
Podmínky pro využití sociálních služeb
Ošetřování člena rodiny v době pandemie Covid-19
Co znamená ošetřování člena rodiny?
Ošetřovné, známé taky jako „ošetřovačka“ nebo paragraf na dítě, je jednou ze sedmi dávek vyplácených z nemocenského pojištění. Právě z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství nebo otcovská dovolená nebo právě příspěvek na ošetřování člena rodiny. Platí se České správě sociálního zabezpečení, která také ošetřovné vyplácí.
Ošetřování člena rodiny má dvě podoby:
- Krátkodobé ošetřování – trvá maximálně 9 dní a je možné např. u nemocného dítěte do 10 let. Uděluje se kvůli nemoci i z důvodu nemožnosti navštěvovat školu nebo školku z různých důvodů (epidemie chřipky, dítě v karanténě).
- Dlouhodobé ošetřování – od roku 2018 je možné člena domácnosti ošetřovat až po dobu 90 dní. Podmínkou je, že ošetřovaný musel strávit alespoň 7 dní v nemocnici.
Je důležité zmínit, že navzdory názvu nemusí jít o ošetřování člena rodiny, nýbrž domácnosti. Pokud s vámi v bytě žije vaše babička nebo dědeček, můžete se o ně starat a dostávat ošetřovné stejně, jako když je vaše dítě nemocné.
Paragraf na dítě – podmínky
Jedním z nejdůležitějších nástrojů pro rodiče pečující o nemocné děti je tzv. paragraf na dítě. Tento termín se používá k označení práva na ošetřovné, které je vypláceno rodičům, kteří musí zůstat doma kvůli péči o nemocné dítě mladší 10 let. V rámci tohoto paragrafu mají rodiče nárok na finanční podporu, která jim umožňuje zůstat s dítětem doma bez toho, aniž by přišli o příjem.
Ošetřovné je v České republice vypláceno Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a činí 60 % denního vyměřovacího základu. Maximální délka, po kterou lze ošetřovné pobírat, je 9 kalendářních dnů. V případě osamělého rodiče, který pečuje o dítě, může být tato doba prodloužena až na 16 kalendářních dnů.
Podmínky pro získání ošetřovného
Aby rodič získal nárok na ošetřovné, musí splnit několik podmínek. Zaprvé, rodič musí být účasten na nemocenském pojištění, což znamená, že musí být zaměstnán nebo být osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) s dobrovolným nemocenským pojištěním. Zadruhé, ošetřovné lze pobírat pouze tehdy, pokud nemoc dítěte nebo jiného člena rodiny vyžaduje domácí péči a lékař ji doporučí.
Je také důležité zmínit, že ošetřovné nelze pobírat, pokud je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo pokud je nemocný člen rodiny hospitalizován.
Jak je to v případě práce na zkrácený úvazek nebo na dohodu?
Práce na zkrácený úvazek je v posledních letech stále populárnější. Má řadu výhod, především pro rodiče s malými dětmi nebo studenty, nicméně najdou se i nějaká úskalí. Oproti plnému úvazku se jinak počítá dovolená nebo nárok na vyplácení přesčasů. Přesto je práce na zkrácený úvazek stále populárnější, alespoň mezi zájemci o práci. Zaměstnavatelé zatím bohužel tento typ úvazku moc nepodporují.
Nevýhody práce na zkrácený úvazek se však netýkají vyplácení příspěvku na ošetřování člena rodiny, protože i práce na zkrácený úvazek je zaměstnanecký poměr a tedy se odvádí nemocenské pojištění. V tomto případě tedy platí stejné podmínky jako u zaměstnanců s plným úvazkem.
Podobná je situace u tzv. dohodářů, tedy těch, kteří pracují na Dohodu o provedení práce (DPP) nebo Dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Stejně jako práce na zkrácený úvazek se týká především rodičů malých dětí, případně rodičů na rodičovské dovolené.
I v tomto jsou stanoveny pro ošetřování člena rodiny podmínky čerpání. Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, pokud bylo z dohody v měsíci nároku nebo v předcházejících 3 měsících odvedeno nemocenské pojištění. Stejně jako ostatní čerpající, mají i dohodáři nárok na ošetřovné ve výši 60 % z vyměřovacího základu, nejméně však 400 Kč za den.
Jak žádat o příspěvek na ošetřování člena rodiny?
Za běžných okolností o potřebě ošetřování rozhoduje lékař, který vyplní příslušný tiskopis. Ten potom předá zaměstnanec svému zaměstnavateli, který jej odešle na příslušnou správu sociálního zabezpečení. V případě ošetřovného z důvodu uzavření školy vyplní příslušný formulář rovnou žadatel, cesta přes zaměstnavatele k ČSSZ je však stejná.
Dnes je postup prakticky totožný. Příslušný formulář vyplňuje žadatel, přičemž v tiskopise je nutné uvést identifikační údaje o dítěti i žadateli (jméno a příjmení, rodné číslo, bydliště) a bankovní účet, na který má být příspěvek zasílán.
Tento formulář je nutné vyplnit vždy za každý uplynulý měsíc znovu a odeslat jej na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Na webových stránkách www.cssz.cz je možné formulář vyplnit online.
Příspěvek na péči a další finanční podpora pro ošetřující
Péče o člena rodiny může znamenat i finanční zátěž, zejména pokud ošetřující člen rodiny musí omezit svou pracovní činnost. Kromě ošetřovného existují i další formy finanční podpory, například příspěvek na péči. Tento příspěvek je určen pro osoby, které potřebují pravidelnou pomoc při péči o sebe a o domácnost.
Příspěvek na péči je rozdělen do čtyř stupňů závislosti, které určují výši příspěvku. Čím větší je závislost pacienta na péči, tím vyšší je příspěvek. Tento příspěvek může být využit na úhradu nákladů spojených s péčí, jako jsou například zdravotní pomůcky, náklady na dopravu k lékaři nebo na platbu za pomoc profesionálních pečovatelů.
Rodiny, které pečují o člena rodiny, mohou mít také nárok na další dávky v rámci systému státní sociální podpory. Tyto dávky zahrnují například příspěvek na bydlení, přídavek na dítě nebo příspěvek na mobilitu. Tyto dávky mohou často výrazně pomoci snížit finanční zátěž spojenou s péčí.
Ošetřujícím osobám mohou pomoci také různé daňové úlevy. Například, pokud člověk pečuje o osobu s těžkým zdravotním postižením, může uplatnit daňovou slevu na dani z příjmu. Další úlevy mohou zahrnovat odpočet nákladů na zdravotní pomůcky nebo na úpravy bytu.
Pokud se rodina dostane do finanční tísně kvůli péči o člena rodiny, může požádat o pomoc v rámci systému dávek hmotné nouze. Tyto dávky jsou určeny osobám a rodinám, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci a nemohou si zajistit základní životní potřeby. Dávky hmotné nouze zahrnují například příspěvek na živobytí nebo mimořádnou okamžitou pomoc.
Emocionální podpora – když je toho moc…
Ošetřování člena rodiny může být emocionálně vyčerpávající. Pečující osoby se často cítí osamělé, přetížené nebo bezmocné. Proto je důležité, aby pečující osoba měla k dispozici emocionální podporu a nebyla na péči sama.
Rodina a přátelé mohou být velmi důležitým zdrojem podpory. Je dobré otevřeně komunikovat o svých potřebách a požádat o pomoc, když je potřeba. I malé úkony, jako je pomoc s domácími pracemi nebo občasné pohlídání pacienta, mohou pečující osobě ulevit.
Existují také různé podpůrné skupiny a organizace, které se zaměřují na podporu pečujících osob. Tyto skupiny nabízejí možnost sdílet své zkušenosti s lidmi, kteří procházejí podobnými situacemi, a poskytují cenné rady a informace. Některé organizace také nabízejí odborné poradenství a psychologickou pomoc.
Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou pečující osoba může udělat, je dbát na své vlastní zdraví a pohodu. To zahrnuje jak fyzické zdraví, tak i duševní pohodu. Pokud se člověk cítí přetížený, neměl by se bát vyhledat pomoc odborníka, například psychologa nebo psychoterapeuta.
Podmínky pro využití sociálních služeb
Pokud péče o člena rodiny přesahuje osobní možnosti, lze se obrátit na sociální služby. V České republice existuje široká škála sociálních služeb, které mohou pomoci s péčí o nemocné nebo starší osoby. Mezi tyto služby patří například domácí péče, odlehčovací služby, denní stacionáře nebo pečovatelské domy.
Domácí péče je služba, která umožňuje nemocnému členu rodiny zůstat ve svém domově a přitom dostávat potřebnou péči. Tato služba zahrnuje například pomoc s hygienou, podávání léků, fyzioterapii a další úkony, které by jinak zajišťovali rodinní příslušníci.
Odlehčovací služby jsou určeny k tomu, aby pečujícím osobám umožnily si odpočinout. Tyto služby mohou zahrnovat krátkodobou péči o člena rodiny v domácím prostředí nebo v zařízení, což umožní pečující osobě načerpat síly.
Denní stacionáře a pečovatelské domy poskytují péči mimo domov, což může být vhodné pro osoby, které potřebují intenzivnější péči, než jakou je rodina schopna poskytnout doma. Tyto služby umožňují nemocnému členu rodiny trávit část dne nebo celý den v prostředí, kde je o něj dobře postaráno, zatímco pečující osoba se může věnovat práci nebo jiným povinnostem.
Ošetřování člena rodiny v době pandemie Covid-19
I když je ošetřovačka vlastně běžnou záležitostí, do povědomí široké veřejnosti se dostala až v období pandemie Covid-19, a to kvůli plošnému uzavření škol a školek, které přišlo jako mimořádné opatření proti šíření koronaviru. Vzhledem k tomu, že se toto opatření dotklo desítek tisíc rodin, došlo k mnoha úpravám.
V tomto období došlo ke zvýšení příspěvku. Ošetřovné se vyplácelo ve výši 80 % vyměřovacího základu, dnes již opět platí původní výše, tedy 60%.
Na mimořádné ošetřovné měli nárok i OSVČ. V jejich případě se ovšem nejednalo o sociální dávku, nýbrž o dotační program. Výše ošetřovného se v tomto případě nepočítalo jako procenta z výdělku – bylo pevně stanoveno na částku 400 Kč za den. OSVČ však neměli nárok na kompenzaci doprovodu rodinného příslušníka k lékaři.
V období covidu došlo také k prodloužení doby vyplácení – příspěvek na ošetřování člena rodiny se vyplácel tak dlouho, dokud byly zavřené školy a školky.