Fyzická nebo právnická osoba? To je otázka každého začínajícího podnikatele. Fyzická a právnická osoba jsou dvě základní formy podnikání, ke kterým se váží různá specifika. Jaký je tedy rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou? Jaká jsou práva fyzických a právnických osob a jak probíhá přechod z fyzické osoby na právnickou?
Správný výběr toho, zda podnikat jako fyzická nebo právnická osoba, je často jeden z nejdůležitějších kroků. Podnikatel by si měl rozmyslet, jaká specifika mu k podnikání více vyhovují a měl by zvážit, zda je ochotný riskovat či nikoliv. Tento článek může pomoci zorientovat se v této problematice, neboť poskytuje informace o tom, co to je právnická osoba a jak se liší od té fyzické.
Shrnutí článku
Fyzická osoba je každý člověk, který má od narození práva a povinnosti, zatímco právnická osoba je uměle vytvořený subjekt, jako je společnost nebo organizace.
Práva a povinnosti fyzických a právnických osob se liší, stejně jako jejich způsobilost k právním úkonům a odpovědnost za škodu.
Podnikání mohou vykonávat jak fyzické osoby (živnostníci), tak právnické osoby (obchodní společnosti, neziskové organizace).
Daňové aspekty a sociální zabezpečení se liší pro fyzické a právnické osoby, stejně jako jejich ručení za závazky.
Volba právní formy podnikání závisí na konkrétních okolnostech a měla by být konzultována s odborníkem.
Základní rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou
První rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou je samozřejmě ten, koho tyto termíny označují.
1. Fyzická osoba
Fyzická osoba je každý člověk, tedy nositel práv a povinností. Od narození má každý člověk právní osobnost, což znamená, že je subjektem práva a může být nositelem práv a povinností. Základními právy fyzické osoby jsou například právo na život, svobodu, majetek či důstojnost.
Způsobilost k podnikání fyzické osoby je podmíněna získáním živnostenského oprávnění, které vydává živnostenský úřad a které opravňuje fyzickou osobu k samostatné výdělečné činnosti.
2. Právnická osoba
A co je to právnická osoba? Jedná se o uměle vytvořený subjekt, který má právní osobnost. Je to tedy organizovaný útvar, který může nabývat práv a povinností, uzavírat smlouvy a být žalován nebo žalovat. Právnická osoba vzniká na základě zákona a je zapsána do příslušného registru (např. obchodní rejstřík). Právnické osoby se řídí občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.
Oba dva způsoby podnikání mají také různé typy, ke kterým se samozřejmě váží další specifika a různá pro a proti.
Fyzická a právnická osoba – rozdíly a co je třeba zvážit
V případě, že se podnikatel rozhodne pro podnikání skrze fyzickou osobu, je automaticky zařazen do kategorie živnostníků, stává se z něj OSVČ a dále podniká pod svou vlastní identitou. V případě právnické osoby však dochází k vytvoření zcela nové entity.
I s touto skutečností souvisí rozdílná práva fyzických a právnických osob. Později je sice možné přejít z jedné formy podnikání na druhou, s tím se však pojí jisté komplikace. Co je tedy třeba předem zvážit?
- předmět podnikání
- počet společníků
- potřeba kapitálu
- budoucí rozvoj
Předmět podnikání je jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru formy podnikání. Existují totiž obory, které předpokládají nebo přímo vyžadují specifickou formu. Hned tento první bod může rozhodnout o tom, zda dát přednost OSVČ nebo s.r.o.
Kritérium počtu společníků není relevantní pro ty, kteří chtějí podnikat jako jednotlivci. Ovšem v případě více společníků je lepší začít podnikat jako právnická osoba. To vyplývá ze společenské smlouvy, která jasně stanoví vztahy mezi aktéry.
Základní kapitál patří mezi další zásadní body hned v začátku podnikání. Je třeba realisticky zvážit celý podnikatelský plán a ujasnit si, zda momentální finance vůbec dovolují podnikání začít. Základní kapitál je také mnohdy potřeba při žádostech o firemní úvěr.
Představa budoucího rozvoje také může pomoci rozhodnout, jak začít podnikat. Pokud v předpokládaném rozvoji hraje roli mezinárodní působení, je jistě lepší pro podnikání zvolit právnickou osobu.
Rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou ve způsobu vzniku
Další rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou spočívá v založení. S živnostmi (tedy s podnikáním jako fyzická osoba) se poměrně dlouho pojil pojem, živnostenský list, který byl však nahrazen živnostenským oprávněním.
K získání tohoto oprávnění je nutná registrace do rejstříku živnostenského podnikání. Tento krok je možné uskutečnit na nejbližším Živnostenském úřadě. K živnosti je kromě základních podmínek potřeba vyplnit jednotný registrační formulář a zaplatit poplatek 1 000 Kč.
V případě nenadálých událostí je možné vyřídit si přerušení živnosti, které se však také řídí svými pravidly. Pozastavení živnosti je obvykle výhodnější než její zrušení. Ve své podstatě se však založení živnosti nepojí s žádnými velkými potíži. U právnických osob jsou však začátky mnohdy náročnější.
U zakládání společnosti je třeba zabývat se věcmi jako je např. název firmy. To však není to jediné. Celý postup je mnohem náročnější, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska finančního. V první fázi podnikání pod právnickou osobou se nejprve právnická osoba vytváří.
Druhým krokem je zápis tohoto nového právního subjektu do obchodního rejstříku. Zakládání právnické osoby se pojí s poplatkem ve výši 6 000 Kč.
Rozdíly mezi fyzickou a právnickou osobou v pojištění a daních
Zásadní rozdíly fyzických a právnických osob tkví mimo jiné i v pojištění. Fyzická osoba (OSVČ) za sebe pravidelně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Během prvního roku podnikání jako OSVČ se platí pouze minimální výše záloh.
V dalších letech se však platí zálohy spočítané na základě tzv. přehledů o příjmech a výdajích. Od 1. 1. 2022 u OSVČ navíc došlo ke zvýšení minimálního pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Toto je tedy jeden z výdajů, se kterým je třeba počítat.
OSVČ se týká také odvod daně z příjmu fyzických osob, která činí 15 %. Na obchodní společnosti se váže sazba daně z příjmů právnických osob, která činí 19 %.
Druhy živnosti – ohlašovací a koncesované
Další rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou jsou i jejich druhy. U živností je možné rozlišit dva základní druhy, a to živnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti smějí být provozovány na základě ohlášení po splnění daných podmínek.
Koncesované živnosti kromě splnění odborné způsobilosti potřebují i schválení příslušného orgánu státní správy. Mezi koncesované živnosti patří například provozování cestovní kanceláře.
Ohlašovací živnosti se dále dělí na:
- volné
- řemeslné
- vázané
Pro provozování volné živnosti není potřeba dokládat žádné speciální vzdělání ani praxi. Sem patří například překladatelé, novináři a umělci. U řemeslných živností je potřeba doložit odbornou způsobilost.
Do kategorie řemeslných živností spadají např. řezníci či instalatéři. I v případě vázané živnosti je potřeba odborná způsobilost. Vázaná živnost se vztahuje například pro masérské služby či provozování autoškoly.
Druhy právnických osob – a.s. nebo s.r.o.?
Nejsou to jen živnosti, které jsou rozděleny do vlastních kategorií podle svých specifik. Také právnické osoby se dělí na více druhů. Jedná se o společnosti s vlastními kritérii a požadavky, mezi které patří:
- akciová společnost (a.s.)
- společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
- komanditní společnost
- veřejná obchodní společnost
Akciové společnosti a s.r.o. patří k těm nejčastějším. U tzv. „akciovek“ je majetek společnosti rozdělen na akcie. Ty jsou dále rozděleny mezi vlastníky nebo jsou obchodovány na burze. Minimální kapitál pro založení činí 2 miliony a společnost za ztráty odpovídá celým majetkem.
Společnost s ručením omezeným je založena podpisem společenské smlouvy u notáře, ovšem formálně vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Společnost lze založit od 1 Kč a společníci ručí pouze do výše základního kapitálu.
Přechod z fyzické osoby na právnickou
Podnikání je často nevyzpytatelné a může se stát, že se živnostník rozhodne pro přechod z fyzické osoby na právnickou. Podnikání pod společností totiž může přinášet řadu výhod, mezi které patří např.:
- lepší image pro jednání s obchodními partnery
- dostupnost dotací z fondů EU
Při přecházení na právnickou osobu je třeba počítat s tím, že původní živnost zanikne a v člověk bude podnikat pod novým IČO. Pro založení nové společnosti je také nutné znovu ohlásit živnosti. Dále je třeba zajistit ohlášení a registrace společnosti všem potřebným institucím, kterými je např. zdravotní pojišťovna.
Po přechodu na právnickou osobu nezanikají žádné kontrakty, a proto není třeba s obchodními partnery uzavírat nové smlouvy. Co je však důležité je informovat je o změně a sdělit všechny nové skutečnosti.
Nejčastější a také nejlevnější možností pro přechod z fyzické osoby na právnickou je založit novou společnost a začít podnikat pod ní. Zároveň je však člověk stále zapsán v živnostenském rejstříku, kde paralelně podniká pod svým původním IČO.
To se děje až do okamžiku, kdy se zde jeho obchodní bilance přiblíží nule. Poté stačí ukončit podnikání na fyzickou osobu a pokračovat v podnikání pod právnickou osobou.
Již od roku 2008 se věnujeme tématům spojeným s podnikáním, kariérním růstem, osobními financemi či situací na pracovním trhu. Autor vystudoval management a ekonomii.
