Kolonizace Marsu se stala jedním z největších témat v oblasti kosmického výzkumu a průzkumu v posledních letech. Tato ambiciózní vize se stává stále konkrétnější, a to díky společnostem jako Lockheed Martin a Elon Muskova SpaceX, které představily své plány na osídlení Rudé planety.
Kolonizace Marsu je cílem mnoha spekulací i seriózních studií. Povrchové podmínky Marsu ho dělají pravděpodobně nejlépe obyvatelnou planetou ve sluneční soustavě mimo Zemi. Let k Marsu trvá asi 9 měsíců, když se využije Hohmannovy oběžné dráhy.
Kratší doba je na místě avšak spotřebuje se více paliva. Cesta s lidskou posádkou by možná mohla trvat „jen“ 6 nebo 7 měsíců, avšak bylo by to energeticky náročné. Oproti tomu cesta, která spotřebuje paliva méně, je mnohem komplikovanější a trvá podstatně déle.
Mars versus Země
Mars se velice podobá naší Zemi co do velikosti, atmosféry, trváním dne aj.
Nejhlavnější podobnosti jsou:
- den na Marsu trvá 24 hodin 39 minut
- rozloha povrchu na Marsu je 28,4 % rozlohy povrchu Země
- Mars má úhlový sklon osy 25,19°, srovnatelný s 23,44° na Zemi (roční období jsou zde podobná těm na Zemi)
- Mars má atmosféru, která poskytuje ochranu před slunečním a kosmickým zářením a radiací
- existence vody na Marsu
Na Marsu je dostatek prvků nutných k vybudování obyvatelné základny.
A v čem se tyto dvě planety odlišují:
- gravitace na Marsu je pouze třetinová
- Mars je mnohem chladnější než Země, s povrchovou teplotou −85 °C až −5 °C
- na Marsu není tekutá voda ve velkých objemech, avšak jsou zde přítomna vyschlá říční koryta
- Mars je dále od Slunce, množství sluneční energie získatelné v horních vrstvách atmosféry je poloviční, než v horních vrstvách atmosféry Země nebo na povrchu Měsíce
- oběžná dráha Marsu je více excentrická než Země, což znamená kolísání teplot
- atmosférický tlak je příliš nízký, než aby člověk přežil na povrchu Marsu bez skafandru
- tlak na Marsu je 700 Pa, přibližně 145× menší než na Zemi
- atmosféra na Marsu obsahuje 95 % oxidu uhličitého
- Mars nemá magnetosféru, nemůže se proto bránit před slunečním větrem
- Mars nemá velký měsíc, který by stabilizoval jeho rotační osu a zároveň způsoboval proměnné prostředí v přílivových zónách a vytvářel tak přechodné prostředí (nemá ani vodu v kapalném skupenství v dostatečném množství)
- Mars nemá uhličitano-křemičitanový stabilizující cyklus
O atmosféře Marsu lze uvažovat jako o vakuu. Nechráněný člověk ztratí vědomí do 20 sekund a nepřežije více než minutu na povrchu bez ochranného prostředku. Povrch Marsu je zamořen jedovatými chloristany.
I tak jsou podmínky na Marsu příhodnější pro život než na Merkuru, Venuši nebo vzdálených vnějších planetách. Vrcholky mraků na Venuši jsou v podmínkách obyvatelnosti bližší Zemi než Mars.
Kolonizace Marsu?
Elon Musk přišel s představou, že by do roku 2050 mohla na Marsu vzniknout soběstačná kolonie či „město“ s milionem obyvatel.
Cílem celé snahy má být zajistit přežití lidstva na jiné planetě, tedy vybudovat na Marsu opravdu soběstačnou kolonii.
Společnost oznámila, že ve spolupráci s NASA vyvíjí habitat, který by umožnil pobyt astronautů na oběžné dráze Marsu až v rozsahu 1 000 dní. Systém je vyvíjen v kombinaci s vesmírnou lodí Orion, kterou NASA plánuje použít pro lety s posádkou k Rudé planetě.
Elon Musk, výkonný ředitel SpaceX oznámil, že ještě před plánovaným letem prvních kolonistů na Mars bude potřeba na povrch Rudé planety dopravit potřebnou infrastrukturu. K Marsu tak dorazí nejdříve minimálně dvě dopravní lodě s potřebným vybavením pro dlouhodobý pobyt lidí.
Musk se chystá zajistit si potřebné financování prostřednictvím zakázek na vynášení satelitů na oběžnou dráhu Země.
Lockheed Martin a projekt „Mars Base Camp“
Lockheed Martin, jedna z předních světových společností v oblasti leteckého a kosmického průmyslu, představila svůj projekt nazvaný „Mars Base Camp“. Tento projekt má za cíl vytvořit orbitální stanici kolem Marsu, která by sloužila jako výchozí bod pro budoucí lidskou kolonizaci planety.
„Mars Base Camp“ je ambiciózní plán, který počítá s vysláním astronautů na Mars pomocí raketových transportů. Astronauti by zde mohli provádět vědecký výzkum, průzkum povrchu planety a připravovat podmínky pro trvalé osídlení.
Lockheed Martin se zaměřuje na vývoj technologií a infrastruktury nezbytných pro úspěšné usazení lidí na Marsu.
Elon Musk a jeho vize „Marsu obývatelného pro lidstvo“
Na druhé straně spektra stojí Elon Musk, zakladatel a CEO společnosti SpaceX. Jeho vize kolonizace Marsu je proslulá pro svou ambicióznost a odhodlání. Musk tvrdí, že jeho cílem je udělat Mars obyvatelným pro lidskou populaci a umožnit tak lidem stát se multiplanetární civilizací.
SpaceX vyvinula rakety Falcon 9 a Falcon Heavy, které mají za úkol dostat lidi a náklad na Mars. Muskova společnost také pracuje na vývoji vesmírné lodě s názvem „Starship“, která by měla být klíčovým prostředkem pro transport lidí a nákladu na Mars. Musk věří, že by první lidé mohli na Mars vyrážet již v příštích několika letech.
Rozdíly v přístupu vs. společný cíl
Lockheed Martin a SpaceX mají rozdílné přístupy k problému kolonizace Marsu. Lockheed Martin se soustředí na postupné budování infrastruktury kolem planety, zatímco SpaceX se snaží urychlit proces a rychle dostat lidi na Mars.
Lockheed Martinova orbitální stanice by mohla posloužit jako bezpečný základ pro astronauty a umožnit jim dlouhodobý výzkum. To by mohlo snížit rizika spojená s cestou na Mars a osídlením planety. Na druhou stranu je tato cesta časově náročná a finančně nákladná.
SpaceX naopak zdůrazňuje rychlost a efektivitu. Elon Musk chce urychlit tempo vývoje vesmírné technologie a vytvořit možnost cestovat na Mars v co nejbližší budoucnosti. Jeho přístup může být riskantnější, avšak může také urychlit proces kolonizace.
Navzdory rozdílům v přístupu mají Lockheed Martin a SpaceX společný cíl – udělat z Marsu obyvatelnou planetu pro lidskou populaci. Tento cíl má potenciál změnit budoucnost lidstva a rozšířit přítomnost lidí ve vesmíru.
Kolonizace Marsu je stále v rané fázi vývoje, a tak bude třeba řešit mnoho technických, logistických a etických otázek. Avšak snahy Lockheed Martin a SpaceX představují důležitý krok směrem k uskutečnění této ambiciózní vize.
Každého zajímá, jak se tyto plány vyvíjí a jaký bude výsledek jejich úsilí při kolonizaci Marsu. Jedno je jisté: budoucnost lidského osídlení vesmíru bude fascinující a plná nových možností.
Jak by to mělo vypadat
Obyvatelé mají žít pod kopulí s využitím společného systému podpory života. Rostliny budou pěstovány ve sklenících s využitím přirozeného světla.
Půda má být marsovská, ovšem obohacená o důležité minerály, soli, vodu a také organický odpad, hmyz a mikroorganismy. Voda má pocházet z místních zásob vodního ledu a recyklovat se bude prostřednictvím přírodních filtrů.
Cílem je tedy minimální technologická náročnost. V konstrukci nebudou k nalezení LEDky nebo složité hydroponické systémy (vyžadují přesné řízení v reálném čase, tedy počítače) či složité filtrační systémy.
Kolonisté si mají vyrábět jen základní potřeby:
- železné předměty
- oblečení
- sklo
- keramiku
- nějaký betonu podobný stavební materiál z místních zdrojů
- fotovoltaické články
V podstatě by šlo o návrat do jednoduchých dob života na hranici divočiny – jen nebezpečnější.
Pokud by si měla nějaká lidská mimozemská kolonie udržet současnou technologickou úroveň Země, muselo by v ní žít 100 milionů až miliarda lidí.
Lidé na Marsu
V dohledné době je toto nereálné. Dostat milion lidí na Mars by byl obdivuhodný výkon. Muskův tehdejší plán byl, že postupně během 10 let společnost postaví tisíc lodí Starship (tedy 100 ročně).
Podle jeho výpočtu by lodě mohly na Mars dostat až 100 tisíc lidí ročně. Každá loď by musela létat třikrát denně, tj. tisíc startů ročně, aby dopravila na oběžnou dráhu kolonisty a také materiál, který budou potřebovat.
Společnost SpaceX má v současné době potíže vyrábět své motory Raptor, aby udržela současnou frekvenci jednoho startu za dva týdny. Musk prohlásil, že potíže ve výrobě Raptorů představují reálné riziko bankrotu celé firmy.
Doprava na Mars bude v příštích desetiletích stále extrémně náročnou a drahou záležitostí. Bude těžké dopravit samotné kolonisty i všechno ostatní, co budou potřebovat k přežití.