Falešné doklady? Na internetu snadno i za pár korun

Touha či dokonce nutnost, moci se vykázat doklady, které neprozradí skutečnou identitu, je v lidech zakořeněna dlouho a hned tak se ji vymýtit asi nepodaří. Bohužel, v době, kdy se hlavně do Evropy dostalo nebývale vysoké množství lidí, u kterých není v silách úřadů je skutečně identifikovat a případně odhalit, do jaké míry se vydávají za někoho jiného, může být obchod s falešnými doklady pro někoho zlatým dolem. Způsobů, jak k falešným dokladům přijít, je hned několik – nutno upozornit, že žádný z nich není v mezích zákona.

Internet je v tomto ohledu pokládaný za velmi dobrého spojence. Například proto, že průměrně zdatný uživatel počítačů dnes zná již řadu fíglů, jak zmást kohokoli, kdo by se chtěl pídit potom, kdo a z jakého počítače tyto nabídky na internetu skutečně pocházejí.

A tak je tedy možné si najít na jistých webových stránkách to, že na vyžádání pošlou jejich správci žadateli falešný doklad totožnosti. Lze si vybrat, zda evropský, britský či jiný. Cena za něj startuje už na 25 librách (zhruba českých 720 Kč). Nezarazí pak asi ani to, že lze dokonce platit bitcoiny.

Není však asi třeba zdůrazňovat, že rizika, pokud opravdu tento způsob objednání falešného dokladu existuje a žadateli vyhoví, jsou značná – to si asi umí představit každý. Co tedy s tím?

Podvod – to je jednoznačné

Doklady, jaké známe u nás jako občanské průkazy, například Velká Británie ani nemá – i z toho důvodu by tedy podle něj nikdo neměl na podobné nabídky reagovat.

Pravdou totiž je, že mnohdy se může za podobnými „lákavými“ stránkami nabízet způsob, jak se hackeři mohou dostat prostřednictvím viru nebo takzvaného červa do počítačů.

To je de facto dalším rizikem – vedle toho, že by eventuálně dostal člověk falešné doklady, případně byl podveden tím, že si doklady objedná, zaplatí za ně a doklady ani peníze za to vynaložené už nikdy neuvidí. Rizik je tedy skutečně víc než dost.

„Trhákem“ falšování jsou u nás zřejmě stále maturitní vysvědčení

Podvodníci nabízejí široký arsenál falzifikátů různých dokladů. Slibují stále občas také prostřednictvím internetu a různých inzertních webů v ČR například, že zájemcům vytisknou maturitní vysvědčení, dokonce doslova „na míru“. I v tomto případě platí, že kupovat i prodávat veřejné listiny je nelegální.

Za osvědčení o vykonání maturitní zkoušky většinou falzifikátoři požadují od 10 někdy až do 50 tisíc korun.

A vůbec nic na poptávce a nabídce nemění fakt, že před takovým kšeftováním varují policisté. I oni upozorňují, že trest nehrozí pouze padělatelům, ale i osobám, které si zfalšovaný doklad o ukončení studia opatří. Zatímco překupníci mohou být za padělání a pozměnění veřejné listiny odsouzeni až na šest let, jejich zákazníci pak ve vězení mohou strávit až tři roky.

Jenomže zatímco vysvědčení či vysokoškolské diplomy lákají hlavně Čechy, kteří si díky nim chtějí vylepšit často svůj profesní profil, falešné doklady, které slouží k identifikaci jedince, jsou doménou nejčastěji cizinců. A tam jsou společenská rizika ještě vyšší.

Falešné doklady a cizinci

Největší počet případů byl zaznamenán podle oficiálních zpráv policie v roce 2017. Nejprve se podařilo v květnu 2016 rozprášit a zatknout organizovanou skupinu lidí původem ze Súdánu, Konga a Ukrajiny. Ti v ČR kupovali ukradené nebo ztracené osobní doklady a posílali je do řeckých Atén, kde se kumulovalo největší množství migrantů.

Tam je dál prodávali uprchlíkům ze Sýrie a dalších asijských zemí. V srpnu roku 2017 upozornil i časopis Týden na to, že se Česko stalo v posledních letech jedním ze států, kde ve velkém operují mezinárodní skupiny podílející se na výrobě falešných osobních dokladů pro migranty.

A nejednalo se jen o čisté padělky, ale často též o ukradené pasy nebo občanské průkazy, které si gangy od zlodějů koupí a dále s nimi obchodují. V některých případech jsou pravé české doklady zasílány do zahraničí, kde jsou zločineckými skupinami pozměňovány a dále distribuovány.

Aby člověk předcházel riziku zneužití dokladů, je dobré vědět, jak postupovat při ztrátě dokladů.

Nejčastěji se podle ministerstva vnitra padělání dokladů týká zejména arabské, bulharské, arménské a v poslední době také rumunské komunity. V mnoha případech jde o mezinárodní sítě fungující na profesionální úrovni.

Zapojeny jsou do nich lidé ze zemí, odkud migranti pocházejí, a také ze států na trase uprchlíků. Jsou mezi nimi však kapsáři a další obstaravatelé dokladů, padělatelé i kurýři.

Kšeftuje se se všemi doklady – nejen prostřednictvím internetu

Jak se ukazuje, osobní doklady (pořízené prostřednictvím jakéhokoli zprostředkovatele – internet tedy nevyjímaje) tvoří pouze část tohoto druhu byznysu, který si padělatelé rozjeli, zdá se, ve velkém. Zaměřují se podle zpráv činnosti policie také na pracovní povolení pro cizince či doklady o vzdělání, které mají jejich držitelům pomoci v kariéře.

Podobné skupiny organizují ale i podvody při jazykových zkouškách před získáním státního občanství či trvalého pobytu.

Celkem uvedla policie spolu s celní správou, že byly v minulosti nalezeny necelé tři stovky falešných cestovních dokladů, další část tvořily pracovní povolení a také třeba řidičské průkazy. Obvinění si za padělání vyslechlo v roce 2017 přes 1 500 cizinců.

Kolik stojí pas?

Ukradené a padělané pasy nebo jiné osobní doklady se podle vídeňského Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky, prodávají také za tučné částky.

Například bulharský pas může prý migrant koupit v přepočtu zhruba za 21 500 korun. Pravý syrský pas z vyrabovaných úředních skladů stojí prý asi 52 500 korun. Sada dokladů obsahující pas, řidičský průkaz a rodný list přijde na 133 600 až 267 200 korun.

Zdařilé padělky, které slibují, že prý uniknou pozornosti kontrol i na mezinárodních letištích, stojí 2 250 dolarů (to je v přepočtu 53 700 korun).

Padělání dokladů ve Spojených státech

Falšování dokumentů je celosvětovým fenoménem. S technologií, která převádí historické dokumenty do digitálních formátů, se riziko podvodů exponenciálně zvyšuje. Podle FBI mohou podvody s dokumenty zahrnovat celou řadu činností, od používání falešných dokumentů k vytváření falešných identit až po snahu vydávat falešné smlouvy a dohody za pravé.

Podvody s doklady jsou rozšířené ve veřejném i soukromém sektoru. Vlády se často stávají cílem podvodníků s dokumenty, přičemž Spojené státy jsou obzvláště zranitelné vzhledem k obrovskému množství uložených dokumentů se zabezpečeným přístupem. V soukromém sektoru se falešné dokumenty používají mimo jiné k usnadnění bankovních podvodů.

Podvody s dokumenty jsou obzvláště škodlivé, protože je téměř nemožné je odhalit bez řádných postupů ověřování pravosti. Často se používají sofistikované softwarové programy ke skrytí nebo změně kritických údajů, což téměř znemožňuje sledování a identifikaci trestné činnosti.

Problém podvodů s dokumenty je ve světě podnikání stále obtížněji zvládnutelný. Podvodníci často využívají internet k přístupu k citlivým dokumentům a jejich kopírování, zatímco jiní se pokoušejí měnit údaje ve smlouvách a dohodách. V některých případech podvodníci s dokumenty používají padělané právní dokumenty k přepsání smluv a dohod uzavřených s legitimními podniky.

Aby byly podniky chráněny před podvody s dokumenty, musí organizace zavést přísná bezpečnostní opatření. To zahrnuje nejen pověření profesionálních ověřovatelů dokumentů k ověřování všech dokumentů v digitálním věku, ale také zavedení silných autentizačních opatření na jejich serverech a online systémech. Kromě toho by podniky měly ostražitě sledovat veškeré podezřelé aktivity a vyšetřovat případné hrozby.

Důsledky podvodů s dokumenty mohou být zničující, pokud zůstanou bez kontroly. Podniky mohou utrpět obrovské finanční ztráty, mohou být vystaveny trestné činnosti a hrozí jim poškození dobré pověsti. Aby organizace snížily riziko podvodů s doklady, musí pečlivě dbát na to, aby byly ostražité, a také dodržovat platné zákony, aby zůstaly v bezpečí.

Nejčastěji falšované doklady ve světě

Padělání dokumentů je trestný čin s dlouhou historií. Nejčastěji se padělají akademické certifikáty, bankovky, pasy, identifikační doklady nebo dokonce starověké artefakty. Všechny země na světě jsou vůči tomuto druhu trestné činnosti zranitelné, ale v některých se vyskytuje více než v jiných.

Nejčastěji padělaným dokladem je vysokoškolský diplom. Je to proto, že získání vysokoškolského titulu může být obtížné a časově náročné a pro některé může být pokušení obejít přijímací řízení nebo zvýšit svou mladistvost příliš velké. Mnoho lidí si pořídilo falešné diplomy, aby získali kvalifikaci potřebnou k získání zaměstnání nebo k pokračování ve vysokoškolském studiu.

Dalším často padělaným dokladem je cestovní pas, přesněji řečeno pasová fotografie. Od zavedení biometrických pasů používají podvodníci sofistikované metody k vytvoření realisticky vypadajících pasů. S rozšířením digitálních technologií se hackeři dokázali nabourat do pasových databází a ukrást a upravit existující skutečné pasové fotografie. Toho lze využít ke krádeži identity, vízovým podvodům a k pašování peněz a osob přes hranice.

Bankovky jsou také velmi náchylné k padělání. Se zavedením sofistikované technologie tisku a vývojem pokročilých barev se výroba padělaných peněz stala mnohem snazší. Falešné peníze mohou být použity k nákupu zboží a služeb nebo nepozorovaně uloženy do bank, což vede k obrovským ztrátám pro společnosti a státy.

V neposlední řadě se běžně padělají i starověké artefakty. S dostupností sofistikovaných technologií a skenerů je nyní mnohem snazší replikovat starověké zboží, čímž se jeho hodnota výrazně snižuje. Padělané artefakty se v muzeích, galeriích a aukcích objevují se stejnou pravděpodobností jako ty pravé a ověřování pravosti těchto předmětů může být nákladné a časově náročné.

Závěrem lze říci, že padělání dokumentů je po staletí velkým problémem na celém světě. Naštěstí zavedení biometrických pasů, sofistikované technologie tisku a digitálních skenerů přineslo velký pokrok v řešení tohoto problému. Přesto se stále jedná o kvetoucí odvětví a je důležitější než kdy jindy, aby vlády a podniky přijaly opatření k boji proti tomuto podvodu.