Celý proces, vedoucí k autodestrukci rakovinných buněk, se spouští modifikací určité bílkoviny uvnitř rakovinou zasažené tkáně. Rakovina je v podstatě nekontrolovatelné množení napadených buněk. Po spuštění mechanismu objeveného vědci dochází k tomu, že rakovinné buňky začnou namísto svého nekontrolovatelného množení celým tělem tiše odumírat.
Obrovskou výhodou této nové metody přitom je, že dosud rakovinou nezasažené, čili zdravé buňky zůstávají nepoškozeny.
S tímto zásadním objevem přišli vědci z izraelské univerzity v Tel Avivu. Prováděli pokusy na rakovinou zasažených buněčných kulturách a lidských rakovinných buňkách, transplantovaných do myší. Následujícím krokem by mělo být ověření, zdali tentýž mechanismus stejně funguje i v živém lidském těle, postiženém rakovinou.
Izraelští vědci se během bádání zaměřili na bílkoviny, které mají vliv na stavbu a stabilitu dělicího vřeténka, což je buněčná struktura, nezbytná při buněčném čili jaderném dělení, tzv. mitóze či meióze.
Během pokusů se přišlo na to, že určité sloučeniny uvnitř rakovinných buněk vedou k ukončení poškozování dělicího vřeténka, čímž ochrání buněčné chromozomy před dělením a zabrání tak buňce v tom, aby se rozmnožila.
Jak zničit rakovinné buňky
Dosud byly známy jen tři metody, jak zničit rakovinné buňky:
- Chirurgický zákrok – operace, při níž se odstraní nádory, je hlavní metodou léčby mnoha typů rakoviny
- Radioterapie – ke zničení rakovinných buněk se používá vysokoenergetické rentgenové záření
- Chemoterapie – ke zničení rakovinných buněk se používají protinádorové (cytotoxické) léky
Některé buňky imunitního systému mohou rozpoznat rakovinné buňky jako abnormální a zabít je. To však nemusí stačit k tomu, aby se rakoviny zcela zbavily. Cílem některých léčebných postupů je využít imunitní systém v boji proti rakovině.
Co je rakovinové bujení
Rakovinové bujení je v zásadě nezřízenou mitózou. Díky nově objevenému bílkovinovému mechanismu však rakovinné buňky místo množení umírají, z čehož plyne, že čím agresivnější forma rakoviny, tím rychlejší dělení, respektive tím rychlejší jejich autodestrukce.
Pozitivních výsledků vědci dosáhli u celé řady lidských karcinomů v buněčných kulturách: od rakoviny prsu, plic, vaječníku, střev, slinivky, mozku po leukémii. Po aktivování popisovaného mechanismu u myší s triple negativním karcinomem prsu, který je považován za rezistentní vůči konvenčním metodám léčby, se růst tohoto rakovinového bujení taktéž zastavil.
Výše popisovaný mechanismus představuje však pouze jednu z nových slibných metod boje vědců s rakovinou, bez negativního vlivu na zdravé buňky během léčby.
Bílkoviny v hlavní roli
Tým vědců z Georgia State University představil jinou bílkovinu, zvanou ProAgio, která je schopna vyvolat smrt rakovinných buněk, a to spuštěním přirozeného procesu apoptózy, což je programovaná smrt buněk, kterou se lidské tělo za normálních okolností zbavuje starých buněk a kterou se rakovinným buňkám dosud dařilo obcházet.
Dřívější vědecké studie se mimoto zabývaly přerušením dodávky glukózy do rakovinných buněk či zablokováním bílkoviny MCL1, která rakovinným buňkám umožňuje úspěšně se vyhnout apoptóze.
Od vědeckého objevu k uvedení nové léčebné metody na trh vede dlouhá cesta. Tým izraelských vědců má v plánu dále studovat proteinové mechanismy a zaměřit se především na boj s rakovinou slinivky a s negativním karcinomem prsu, a to s cílem vyvinout konkrétní léčivo proti rakovině. Každopádně se zdá, že efektivní mechanismus pro boj s agresivními formami rakoviny byl právě objeven.