5 zajímavých faktů o bateriích a jejich recyklaci

Baterie jsou nedílnou součástí každodenního života. Napájejí různá zařízení, hračky, elektronické přístroje a dokonce i automobily. Co s nimi však dělat, když doslouží?

Telefony, automobily a mnoho dalších zařízení, na která se lidé denně spoléhají, mají jedno společné: všechny jsou závislé na bateriích. Baterie jsou užitečnou věcí.

Avšak mohou i ohrozit, pokud je s nimi po skončení jejich životnosti špatně naloženo. Baterie totiž obsahují některé chemické látky, například rtuť, olovo a kadmium, které mohou poškodit životní prostředí a lidské zdraví.

Díky správné recyklaci však lze negativní dopad vyhozených baterií a akumulátorů na přírodu i samotné lidstvo významně mírnit.

V Evropě se v průměru zrecykluje skoro polovina všech vysloužilých baterií. Evropský den recyklace baterií se slaví od roku 2015. Připadá na 9. září. Je to den, kdy se narodil Luigi Galvani, italský lékař a fyzik, jehož pokusy přivedly Allesandra Voltu k vynálezu galvanického článku – základního konstrukčního prvku všech baterií a akumulátorů.

Dnes patří baterie mezi nedílné součásti lidských životů. Nějaký typ baterie je ostatně přítomen téměř ve všech zařízeních, s nimiž každý den člověk přichází do styku. Proč by již nefunkční baterie neměly končit v koši? Které suroviny z nich lze recyklací získat?

Následující článek přináší pět zajímavých faktů spojených s bateriemi či jejich recyklací.

Každý rok doslouží miliardy baterií

Ačkoliv se s nástupem nabíjecích akumulátorů životnost „baterek“ prodloužila, stále jich každý rok doslouží ohromné množství. Co přesně je životnost baterie? Je to doba, po kterou může baterie dodávat energii zařízení, než je třeba ji dobít nebo vyměnit.

Různé typy baterií mohou vydržet různě dlouho v závislosti na kapacitě baterie, její konstrukci, způsobu použití a typu zařízení, které napájí.

Nejběžnějšími typy dnes používaných baterií jsou olověné, lithium-iontové a nikl-kadmiové. Olověné akumulátory se obvykle používají v automobilech a jiných vozidlech a při správné údržbě mohou vydržet až 10 let.

Lithium-iontové baterie, které se nacházejí v malé elektronice, jako jsou telefony a tablety, mohou vydržet 1 až 5 let v závislosti na jejich kapacitě, typu zařízení, které napájejí, a způsobu používání.

Jak vidno, výdrž to není zas tak dlouhá. Podle dat americké agentury kupříkladu jen Američané vyhodí každý rok přes tři miliardy nabíjecích baterií.

Recyklace chrání přírodu i zdraví

Mnoho materiálů používaných v bateriích je toxických a mohou mít vážné dopady na životní prostředí, pokud skončí na skládkách. Proto jsou baterie a akumulátory řazeny mezi nebezpečný odpad, který se nesmí skládkovat.

Obsahují toxické látky jako rtuť, kadmium a olovo, které při úniku do okolí ohrožují životní prostředí. Rovněž jsou toxické i pro člověka. Kupříkladu kadmium je klasifikováno jako karcinogen.

Ohrožení pro zdraví člověka za určitých okolností představují také v bateriích obsažené jedovaté lithium, alkálie či hydroxid draselný nebo sodný. Spalováním baterií se zase znečišťuje i ovzduší. Správným tříděním a recyklací je zajištěno, že rizikové látky z baterií přírodu ani živé bytosti neohrozí.

Šest kilo lithia z jedné baterie do elektrovozu

Recyklace baterií je důležitým krokem k péči o životní prostředí. Baterie obsahují nebezpečné materiály, které mohou pronikat do půdy a kontaminovat spodní vody. Recyklace těchto materiálů šetří energii, snižuje znečištění ovzduší a vody a snižuje množství odpadu ukládaného na skládky.

Environmentální přínos recyklace rovněž spočívá v tom, že se z vysloužilých baterií a akumulátorů získají zpět cenné suroviny, jejichž zdroje se tenčí. Společnosti tak mohou dosáhnout zisku a zároveň snížit svůj dopad na životní prostředí.

V ČR se zrecykluje 9 z 10 NiCd baterií

Alkalické a uhlíkovo-zinkové baterie nelze recyklovat a musí se vyhodit do koše. Důvodem jsou vysoké náklady na bezpečný sběr, třídění a skladování nebezpečných materiálů, které se mohou uvolnit při drcení baterií. Naproti tomu dobíjecí baterie, jako jsou olověné, nikl-kadmiové a lithium-iontové, recyklovat lze.

Nikl-kadmiové (NiCd) a nikl-metalhydridové (NiMH) baterie se nacházejí v mobilních telefonech, akumulátorovém nářadí a další dobíjecí elektronice. Lithium-iontové (Li-Ion) baterie se nacházejí ve většině notebooků, tabletů a mobilních telefonů.

V roce 2017 se v Evropské Unii vysbíralo k recyklaci v průměru 46 procent vysloužilých baterií. Z typů akumulátorů jsou na tom nejlépe olověné baterie.

Olověných akumulátorů se přímo v tuzemsku dle dat zrecyklovalo v roce 2017 přes 80 procent, přičemž ve většině dalších zemí EU míra recyklace také převyšuje 75 procent. Míra recyklace u nikl-kadmiových baterií se v témže roce ve většině členských zemí unie pohybovala kolem 80 procent, v České republice se zrecyklovalo dokonce přes 90 procent NiCd baterií.

Do Číny míří vysloužilé „lionky“ z celého světa

Jedním z typů baterií, které se v současné době nejvíce využívají, jsou Lithium-iontové baterie (Li-Ion). Díky využití jedinečných vlastností lithia v kombinaci s různými kovy se Li-Ion baterie staly oblíbenými bateriemi pro mnoho elektronických výrobků, jako jsou přenosná zařízení, elektrická vozidla a nářadí.

Vyrábějí se ve skutečně masivním množství. Například jen v Číně bylo v roce 2018 vyrobeno přes 12 miliard kusů Li-Ion baterií a akumulátorů.

Právě v Číně se podle zprávy konzultační firmy v současné době rovněž nachází téměř polovina recyklačních zařízení zaměřených na zpracování vysloužilých Li-Ion baterií a akumulátorů.

Ty v hojné míře pocházejí nejen z asijských zemí, nýbrž také z Evropy a Severní Ameriky. Díky Číně tak dle uvedené zprávy v roce 2018 vystoupala globální míra recyklace Li-Ion baterií a akumulátorů na celých 42 procent.