Daňové nedoplatky vznikají, když daňový poplatník neuhradí daňovou povinnost včas. Aby se snížila pravděpodobnost vzniku nedoplatku, měli by daňoví poplatníci znát své daňové povinnosti a dbát na jejich dodržování.
Obzvláště důležité je toto u obchodních transakcí mezi kapitálově či personálně propojenými osobami. Pro tyto firmy je důležité, aby byly připraveny na daňovou kontrolu v oblasti převodních cen.
Špatné nastavení převodních cen totiž může mít za následek např. doměření daně, penále a úrok z prodlení. U společností čerpajících investiční pobídky může špatně nastavená převodní cena rezultovat dokonce až ve ztrátu těchto pobídek.
Co je daňový nedoplatek?
Daňový nedoplatek je částka daně, která doposud nebyla uhrazena, ačkoli již uplynul den její splatnosti. Je nutné to chápat v širším slova smyslu. Takže pojmem daňový nedoplatek je možné označit jednak včas neuhrazenou daň a také včas neuhrazené příslušenství daně či včas neuhrazenou částku zajištěné daně.
K nejčastějším důvodům, proč v praxi dochází ke vzniku daňových nedoplatků, patří opomenutí a nedbalost na straně daňového subjektu, špatné řízení cash-flow nebo úmyslné neuhrazení své daňové povinnosti.
Postup finančního úřadu
Pokud k dobrovolné úhradě ze strany daňového subjektu nedojde, musí správce daně použít postupy, na jejichž základě úhradu daňové povinnosti zajistí. Nejprve vhodným způsobem vyrozumí daňový subjekt o existenci daňového nedoplatku a poučí ho o možných následcích, které jsou s případným neuhrazením nedoplatku spojeny.
Daňový subjekt by neměl dělat mrtvého brouka a měl by okamžitě situaci řešit. Na žádost daňového subjektu je správce daně oprávněn povolit posečkání úhrady daně či její rozložení na splátky.
Pokud není daňový nedoplatek ani následně uhrazen, dojde k vymáhání prostřednictvím daňové exekuce nebo bude provedena exekuce prostřednictvím soudního exekutora.
Špatně nastavené převodní ceny
Kdy ještě může finanční úřad vyměřit daňový nedoplatek? Mezi důvody patří obchodování za špatně nastavené převodní ceny v situaci, kdy společnost fakturuje ostatním firmám ze skupiny za odebrané výrobky, zboží či služby.
V české daňovém řádu jsou převodní ceny upraveny v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmu, který ustanovuje povinnost upravit základ daně o rozdíl v cenách pro spojené osoby vůči cenám obvyklým.
Za spojené osoby jsou považovány osoby propojené kapitálově (nad 25 % hlasovacích práv), osoby podílející se na kontrole druhé osoby (statutární, dozorčí orgán atd.) i osoby blízké v rodině.
V případě, že převodní (transferové) ceny jsou zdokumentované nedostatečně, může se kontrola stát velmi zdlouhavým a nepříjemným procesem, který může vyústit v doměření daně, penále či úrok z prodlení.
Daňová správa klade v současné době stále větší důraz na to, aby dokumentace byla zpracována pokud možno transakčním způsobem. Zatímco v roce 2014 byla podnikům dodatečně doměřena daň ve výši skoro 60 milionů korun, v roce 2018 už to bylo přes miliardu a rostoucí trend pokračuje.
Daňových kontrol navíc neustále přibývá. V hledáčku inspektorů jsou i firmy ve ztrátě, a to bez ohledu na fakt, že ztrátu způsobila vládní opatření kvůli koronavirové krizi. Typicky se to týká například podniků z automobilového průmyslu, které byly nuceny uzavřít své provozy kvůli karanténě nebo výpadku výroby u subdodavatelů.
Vliv koronavirové krize na převodní ceny
Situaci kolem převodních cen v Česku zkomplikovala také koronavirová krize.
Finanční správa dlouhodobě zastává názor, podle kterého firmy vykonávající pozici subdodavatelů (výrobců) závislých na skupině nemají být vystaveny tržnímu riziku.
Požaduje po nadnárodních skupinách kompenzaci ztrát bez ohledu na to, že řada nepokrytých výrobních nákladů mohla vzniknout jako důsledek vládních opatření. Je zde tak reálné riziko, že finanční správa u výrobních podniků ve skupině, jež vykáží v roce 2020 ztrátu, s odstupem času zahájí daňové řízení a doměří daň.
Přibývá kontrol ztrátových firem
Firmy musí podle odborníků počítat s tím, že ročně se odehraje přes dva tisíce daňových kontrol a jejich počet se každým rokem zvyšuje. V hledáčku inspektorů jsou zejména firmy, které vykazují několikaleté ztráty.
Úřady se v rámci kontroly převodních cen zaměřují zejména na přeshraniční transakce. Nicméně stranou nejsou ani tuzemské transakce, kde by mohlo docházet k převodům zisků mezi subjekty se ztrátami z minulosti nebo mezi subjekty s odlišným zdaněním.
Nejčastější odhalené chyby v převodních cenách
Nejčastějším problémem, se kterým se podniky v rámci daňové kontroly převodních cen potýkají, je prokazování nákladů vynaložených za nákup vnitroskupinových služeb. Velmi často jde o služby zahraničních manažerů, které jsou poskytovány takzvaně na dálku, bez fyzické přítomnosti u českého podniku.
Dalším velmi častým kontrolním zjištěním je špatné nastavení převodních cen u podniků, které ve skupině plní funkci výrobce dodávajícího převážnou část své produkce ostatním společnostem ve skupině a převodní cena je nastavena dle koncernové metodiky.
Doporučení firmám k převodním cenám
Jak mají firmy v oblasti převodních cen postupovat? Poradenská společnost doporučuje firmám dva kroky, které ovlivní výši daňového doměrku či to, zda k doměření daně vůbec dojde.
Lze tedy doporučit značnou opatrnost a preventivní kroky firem u této problematiky. Současně by se nikdy nemělo zapomenout, že i transakce spojených osob by měly být podloženy smlouvami, objednávkami a zejména fakturací, která se projevuje i s ohledem na DPH.
U nejobjemnějších transakcí je možné uvažovat i nad vyhotovením znaleckého posudku, který není finanční správa oprávněna rozporovat.
Již od roku 2008 se věnujeme tématům spojeným s podnikáním, kariérním růstem, osobními financemi či situací na pracovním trhu. Autor vystudoval management a ekonomii.
