Meziročně se objem dluhu zvýšil o 168,5 miliardy korun, z čehož 146,3 miliardy tvořil nárůst dlouhodobého a 22,2 miliardy korun nárůst krátkodobého dluhu.
V současné době čelí 863 000 Čechů alespoň jednomu příkazu k zabavení majetku. To znamená, že vzhledem k současnému právnímu rámci mohou být jejich příjmy nad určitou minimální částku nuceně přesměrovány na splácení dluhů. To představuje zhruba 10 % současné populace České republiky.
Osobní dluhy v České republice se mohou stát pro mnoho lidí finančně ochromující. Těm, kteří mají nesplacené dluhy, jsou jejich příjmy odčerpávány na splácení úroků. To vede mnoho lidí k tomu, že vstoupí na černý trh, aby si našli práci, která by nezveřejňovala jejich příjmy. Tento rozmach černého trhu prohlubuje nedostatek pracovních sil v české ekonomice.
Lidé, kterým se nahromadí i malé dluhy, například z účtů za telefon, mohou čelit narůstající dluhové pasti. Je to důsledek nízké finanční gramotnosti a volné regulace věřitelů a finančních institucí. Kromě toho existují zákony, které činí vyhlášení bankrotu velmi složitým a obtížným.
Tento právní a institucionální rámec českého dluhového systému regresivně zatěžuje střední a nižší vrstvy, které musejí splácet dluhy, jež si nemohou dovolit. Tím potlačuje ekonomickou mobilitu a umocňuje finanční potíže, kterým čeští občané čelí.
Největší zájem je o úvěry na bydlení
Ve druhém čtvrtletí 2017 pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř deset procent. Jednou z příčin zvýšení celkového dluhu je vedle dobré ekonomické situace také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték.
Za růstem celkového dluhu stojí především zvýšení průměrné částky na jednu otevřenou smlouvu. Ta se u dlouhodobého dluhu meziročně zvýšila o 154 000 Kč na 1,2 milionu korun a u krátkodobého dluhu o 13 000 na 96 000 korun.
Celkový počet klientů s dluhem se přitom meziročně snížil o 29 106 a na konci druhého čtvrtletí činil 3,03 milionu. Za poklesem stojí snížení počtu lidí s krátkodobým dluhem o téměř 33 000 Kč. Naopak počet lidí s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o více než 5 000 Kč.
Ohrožený dluh činil na konci června 40,6 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy méně než ve stejném období minulého roku. Za poslední dva roky se tak ohrožený dluh snížil o pětinu, když ve druhém čtvrtletí 2015 ještě přesahoval 50 miliard korun.
Co se týče struktury ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, třetina připadala na dlouhodobý dluh a dvě třetiny na krátkodobý dluh.
Struktura ohroženého dluhu je zcela opačná než struktura poskytnutého dluhu, u kterého činí dluh na bydlení zhruba 80 procent. Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí.
Krátkodobé a dlouhodobé dluhy
Vedle objemu ohroženého dluhu se meziročně také snížil počet lidí, kteří mají se splácením výrazné problémy. Počet klientů s dlouhodobým dluhem meziročně klesl o 3 251 na 27 494 klientů. U krátkodobého ohroženého dluhu se počet klientů meziročně snížil téměř o 16 000 na 296 000 korun.
Přes meziroční snížení počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem došlo nicméně mezičtvrtletně k jejich zvýšení. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se měl počet lidí s problémy se splácením dále zvyšovat.
Mezičtvrtletní nárůst počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem lze přisuzovat sezonnímu výkyvu, který nemá výrazný vliv na celkový trend. Na schopnost splácet závazky pozitivně působí aktuální ekonomická situace a nízká nezaměstnanost.
Již od roku 2008 se věnujeme tématům spojeným s podnikáním, kariérním růstem, osobními financemi či situací na pracovním trhu. Autor vystudoval management a ekonomii.
