Jiný úhel pohledu: Otazníky kolem stavby vodní elektrárny v Kyrgyzstánu přibývají

Zatímco hlavní aktéři mlčí a státní instituce se odvolávají na povinnost mlčenlivosti, zájem o tento průšvih projevují logicky i novináři v Kyrgyzstánu. Možná o to víc, že i v této zemi očekávají v nejbližších týdnech volby. Zájem o to, kdo nese vinu na – jak vše nasvědčuje – spíše „zpackaném“ obchodě a kdo by případně měl být hnán k odpovědnosti – včetně té politické, se asi neliší od snah novinářů v tuzemsku.

Jelikož bylo již popsáno na dané téma v různých médiích hodně řádků, rozhodl se portál KG.cz.cz podívat na celou záležitost trochu jiným směrem. A vycházet u toho vyloženě z otevřených zdrojů, které – jak by měly ukázat řádky níže, už dopředu nemohly věstit transakci nic dobrého.

Zajímavý předmět podnikání, který nikoho nezajímal?

Je už asi obecně známo, že u společnosti Liglass Trading CZ  nebylo od počátku jasné, kde by mohla vzít peníze na realizaci drahého projektu. Ještě v roce 2014 vykazovala finanční ztrátu, v obchodním rejstříku, který v ČR zahrnuje i účetní závěrky, byly i další nesrovnalosti. Mimo jiné například v předmětu podnikání dané firmy. Ten je podle obchodního rejstříku na oficiálním portálu www.justice.cz povolen pouze na pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz.

Viz: odkaz

Od roku 2003, kdy byla firma zapsána, se však předměty podnikání měnily – to je pravda. Mezi činnostmi, které uváděla, že jsou náplní podnikání firmy ale nebyl žádný obor, který by se blížil profesionální schopnosti stavět vodní elektrárnu. Společnost Liglass Trading CZ  je zapsaná jako společnost s ručením omezeným, což představovalo pro její zakladatele vklad 200 tisíc korun.

Personálně i místně je částečně propojená s předchozí firmou, akciovou společností Liglass (zapsanou v roce 1992). S touto firmou dle informací v obchodním rejstříku bylo zahájeno a probíhá nyní insolvenční řízení na návrh dlužníka. V jejím předmětu podnikání však zde přece jen byl mimo jiné zapsán obor, který by se mohl aspoň trochu blížit tomu, o čem byla celá podivná zakázka. Mezi ostatními předměty podnikání (které se velmi často měnily), je zapsaný i tento: montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel.

Viz: odkaz

Když se s naším portálem spojili kyrgyzští novináři, dotazovali se na to, zda je pravdou, že firma Liglass Trading CZ byla ještě před vypuknutím aféry v hledáčku státních orgánů. Jelikož i v Kyrgyzstánu novináři své zdroje informací chrání, těžko říci, odkud tato informace přišla, u nás se dá předpokládat v tuto chvíli snad jen to, aktivity firmy vzbudily zájem státních orgánů asi určitě hlavně poté, co se celý případ objevil v médiích. Vzhledem k tomu, že je záležitost však stále poměrně čerstvá, závěry se z toho vyvozovat nedají.

Viz: odkaz

Prezident dal všemu zelenou

S ohledem na očekávaný obrovský objem peněz, kterými firma nemohla podle veřejně dostupných zdrojů disponovat, je však záhadou, že si její situace nikdo nevšiml na samém počátku toho, když se o kontraktu začalo hovořit. S vysokou pravděpodobností to ovlivnil fakt, že transakci posvětil prezident Miloš Zeman. Uvedl mimo jiné, že firmu při setkání s kyrgyzským prezidentem doporučil na základě údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO). Při vystoupení pro Český rozhlas 1 – Radiožurnál ve vysílání ze dne 27.7. dokonce informoval, že MPO společnost Liglass doporučilo například proto, že nedluží nic státu na daních či v rámci dalších závazků (!).

Celá věc tedy dostala zelenou a dala se do pohybu. Po zájmu médií v obou zemích to však vypadá, že vše skončí fiaskem a ztrátou nejen cti, ale i značného objemu peněz. Kdo bude tím, kdo na celé akci ztratí nejvíc, jisté však vůbec není.

Ostuda, hrozba arbitráže a boj o velké peníze

Ve hře už je každopádně to, že Liglass Trading CZ má zaplatit ruské firmě RusGidro odstupné ve výši zhruba jedné miliardy korun za již rozjetý projekt. Platba měla dokonce již proběhnout – a to do konce srpna. Jak víme, nestalo se. A jak tušíme, nemůže se stát, protože zmíněná firma docela jistě peníze v takém výši nemá.

Aby toho nebylo málo, nejsou to jediné peníze, které mají být v této souvislosti s celou kauzou vyplaceny. Liglass Trading CZ dosud také totiž nezaplatila ani 37 milionů dolarů, což bylo předpokladem investiční dohody o stavbě vodních elektráren na řece Naryn v Kyrgyzstánu.

Proč? Samozřejmě vedle toho, že tušíme, že Liglass Trading takové peníze nemá, hájí se tato firma tím, že prý vláda v Biškeku už více než měsíc neoprávněně zadržuje přes milion dolarů. To jsou přitom prý peníze, které sloužily právě jako kauce pro účast v tendru. Nad požadovanými penězi pro RusGidro prý také vidí otazníky, protože Liglass Trading ve svých (jediných oficiálních) vyjádřeních tvrdí, že Kyrgyzstán údajně zatajil fakt, že spor s touto ruskou společností stále nebyl urovnán. Pro úplnost je třeba dodat, že RusGidro již v minulosti stavbu kaskády na Narynu zahájila, ale nedokončila. Ve hře tak podle některých odhadů může být nejen dlouhý spor, ale možná i arbitráž.

Stejně jako v Kyrgyzstánu, i v Česku jsou snahy odhalit, kdo by měl nést i politickou zodpovědnost.  Zpravodajský portál Aktuálně.cz nedávno připomněl, že i když Liglass Trading CZ (Liglass, a.s. jak víme, je v insolvenci) v Kyrgyzstánu doporučil prezident Zeman, jeho kancléř Vratislav Mynář a ministerstvo průmyslu (MPO), bylo jasné, že firma nemá opravdu žádné zkušenosti se stavbou vodních elektráren (a ani oprávnění v oboru, který je vázanou živností, u které je nutnost předkládat odbornou způsobilost a vzdělání podnikat. V obchodním rejstříku se firma může pochlubit pouze podnikáním v režimu živností volných – tedy takových, které nejsou vázány na prokazování profesní způsobilosti).

Reference o stavbě vltavské kaskády a jiné perličky

A aby toho nebylo málo, čeští investoři prý navíc na svých stránkách i v průběhu tendru uváděli nesmyslné reference. Například to, že mají za sebou stavbu přehrad vltavské kaskády (citováno z Aktuálně.cz). Proslýchá se proto, že spolupráci s firmou Liglass Trading CZ opakovaně nedoporučili kyrgyzští diplomaté.

V posledních dnech kyrgyzská vláda na prohlášení zástupců nyní z mnoha stran skloňovaného názvu firmy reagovala oficiálním prohlášením na svém webu. Jak se dalo čekat, výtky našich podnikatelů odmítla. Upozornila, že se na ni firma obrátila s žádostí o odklad termínu na zaplacení slíbené částky a „fakticky přiznala“, že není schopná dostát závazkům vyplývajícím z investiční dohody. Proto považuje za nesporné, že společnost své povinnosti nesplnila. Vláda pak též odkazuje na článek smlouvy, podle nějž v takovém případě smlouva přestává platit. Vodní elektrárnu tak nakonec bude stavět zřejmě zcela jiná firma.

Tendr v ostré palbě kritiky hned jak vešel ve známost

Od července, kdy došlo k podpisu mezi Liglassem Trade CZ a kyrgyzskou vládou, byl tento akt kritizován a zpochybňován s poukázáním na řadu nesrovnalostí. Spolumajitel firmy Michael Smelík se v Biškeku na tiskové konferenci hájil tím, že Liglass Trade CZ zatím nesehnal potřebné peníze z důvodu, poněvadž klíčoví partneři od něho dali v důsledku medializace ruce pryč.

„Mediální marast a atak, který se spustil, měl za důsledek jedno: novináři a další přímo kontaktovali naše obchodní partnery a banky. V konečném důsledku se stalo, že londýnská banka Barclays nám vypověděla z reputačního rizika spoluúčast na projektu. Moje banka v České republice a Evropě, kde jsem 10 let VIP klient, mi dala speciální režim dozoru nad mými finančními toky,“ posteskl si Smelík před kyrgyzskými novináři.

Krycí manévr pro zkorumpované úředníky? Teorii vyslovil kyrgyzský expremiér

Podivnosti, které kontrakt provázely, dávají prostor k řadě spekulací a teorií. Není jasné, kdy se podaří vše rozklíčovat a zda vůbec. Například kyrgyzský expremiér Felix Kulov vyjádřil v rozhovoru pro LN vysvětlení, že vítězství Liglassu Trade CZ v tendru mohlo být jen maskovacím krytím a šedou strukturou pro zkorumpované úředníky a pračkou na špinavé peníze.