Na kryptoměny nedosáhne ani exekuce a peníze jsou díky nim ve větším bezpečí

Co vás zavedlo až na půdu kryptoměn a těchto záležitostí?

Ke kryptoměnám jsem se dostal v Paralelní Polis. Nejprve jsem se setkal s Bitcoiny, o tuto oblast se zajímám dlouhodobě.

Začněme obecně. K čemu jsou kryptoměny vhodné a jak vznikly?

Pokusy vynalézt digitální měnu tu byly už od devadesátých let 20. století. A vždy to ztroskotalo na tom, že se o ně pokoušela nějaká firma. A musela překonat velké technické obtížnosti. Satoshi Nakamoto přišel s tím, že řídící autorita by měla být decentralizovaná a neměl by ji nikdo řídit.

Vznikl Bitcoin. Všechno by mělo být postaveno na matematických zákonech. Nakamoto je anonymní osoba, dodnes se neví, o koho se jedná. Také existují spekulace, že mohlo jít o skupinu osob.

Hlavní použití spočívá v nahrazení běžných peněz pomocí této decentralizované měny, kterou nebude moci nikdo ovlivňovat. A funguje čistě na tržních principech.

Co je blockchain?

Blockchain je technologie, která má mnoho způsobů využití. Zjednodušeně se jedná o databázi, která je ale unikátní v tom, že jakákoliv data, která se do blockchainu dostanou, jsou neměnná. Do blockchainu mohou data jen přibývat. To odráží i samotný název. Data pouze přibývají a navazují na předchozí bloky.

Díky blockchainu je opravdu dané, že kryptoměna, kterou člověk vlastní, ať už se jedná o Bitcoiny, Litecoiny či cokoli dalšího, tak opravdu jsou jeho a nikdo nemůže v blockchainu změnit vůbec nic.

Údaje jsou jištěny pomocí privátního klíče, který drží ten člověk ke svým Bitcionům. Pomocí privátního klíče se dá vytvořit transakce a peníze přesunout jinam. Toto nemůže provést nikdo bez znalosti privátního klíče. Kód neumožňuje takovou změnu podle matematických zákonů provést.

Kryptoměny mají nálepku něčeho tajemného, alternativního. Platby na podobném principu používají ve světě i například drogoví dealeři. Jaké je to využití, pomineme-li například kriminální pozadí?

S těmi kriminálními aktivitami to není tak jednoduché, jak se říká. Pro kriminální aktivity jsou asi pořád nejlepší platby v hotovosti.

To máte pravdu, ale krytpoměny jsou relativně novou, neznámou věcí a k těm lidé většinou přistupují opatrně, nedůvěřivě až podezřívavě…

Bitcoin se samozřejmě dá použít na jakékoli platby, člověk by měl mít možnost si koupit kafe, dovolenou či dokonce dům. To všechno se už dnes děje a dokonce i v České republice.

V Alza.cz se dá koupit elektromobil Tesla za Bitcoiny. Použití je tedy naprosto všeobecné a není omezeno jen pro určitou sféru.

Výhoda kryptoměn je v tom, že lidé nad nimi mají plnou kontrolu. Peníze nejsou v nějaké bance, která může zkrachovat. Banku také může někdo – nechci říkat vykrást. Banka může zablokovat účet a lidé se už ke svým penězům nedostanou například z důvodu exekuce. Nejhorší je, že se může jednat i o neoprávněné zásahy…

Například exekutoři tedy nemají žádnou šanci se k Bitcoinům dostat?

Když mají lidé privátní klíče u sebe, exekutoři je mohou sice vyzvat, aby vydali privátní klíče, pokud s exekutory nebudou spolupracovat, jsou exekutoři prakticky bezmocní.

Zajímavá situace je například ve Venezuele. Inflace tam dosáhla takové velikosti, že běžné státní peníze už prakticky nemají hodnotu. A lidé za miliony v jejich národní měně chodí kupovat běžné zboží včetně pečiva. Lidé z Venezuely se také začali uchylovat k Bitcoinu. Ten je stálý a státy na něj nemají žádný vliv.

Myslíte si, že Bitcoiny mohou časem aspirovat na to, aby byly jakousi univerzální světovou měnou? Tuto roli dlouhou dobu plnil a možná stále plní americký dolar či později se přidalo euro…

Euro i dolar jsou samozřejmě na jednu stranu univerzální, ale Bitcoin je ještě univerzálnější. Není vázaný na žádnou geografickou polohu, ani na banku či cokoli jiného.

U dolaru a eura je problém ten, že pokud máte evropskou banku a chcete platit například někde v USA, nebo si tam vybrat z bankomatu, tak samozřejmě vám naskáčou poplatky. V tom má Bitcoin výhodu, není limitován žádnou lokalitou.

Vaše kavárna nově začala kromě Bitcoinu přijímat také Litecoin. Co je u této měny jiné? A pokud se podíváme ještě na Monero či Ethereum, jak vypadá srovnání?

Litecoin vznikl již v roce 2011, tedy dva roky po Bitcoinu. On se od Bitcoinu vlastně ani moc neliší. To je na jednu stranu jeho výhodou, Litecoin se od Bitcoinu liší jen tím, že je ho čtyřikrát více. Maximální počet mincí, které budou v oběhu, je čtyřikrát vyšší, než u Bitcoinu.

Bude tedy existovat 84 milionů mincí, ale čas potvrzování transakcí je kratší, než u Bitcoinu. To je okolo 2,5 minuty. Litecoin se proto hodí na drobné platby, tato měna je proto jako dělaná i pro platby v kavárnách. Litecoinová síť také zatím není tak zahlcena, jako ta Bitcoinová.

To je ten důvod, proč jsme začali používat také Litecoin, což je na drobné platby lepší.

Co se týká Etherea, to vzniklo, protože na bitcoinovém blockchainu se nedají v nějaké podobě psát smlouvy (smart contracty), které podle nějakého naprogramovaného kódu například posoudí, jestli se něco stalo.

Teoreticky je tímto způsobem možné připravit například pojištění či transakce, které jsou vázané na splnění čehokoli. Ethereum je určeno přímo na smart contracty. Měna, která funguje uvnitř Etherea. Ether je sice také platebním prostředkem.

Není ale jeho základním principem fungovat jako obyčejná kryptoměna, jen pro směnu. Občas jsou v Ethereu také vyšší poplatky.

Monero vzniklo kvůli tomu, abychom měli plně anonymní kryptoměnu, protože Bitcoin ani Litecoin nejsou anonymní. Jsou takzvaně pseudonymní. Jakákoli Bitcoinová či Litecoinová adresa funguje jako transparentní účet.

Každý se může na adresu podívat a vidí, jaké transakce tam proběhly. Odkud a kam. Nedá se to považovat za chybu a vyplývá to z povahy celého systému. Proto vzniklo Monero, ale také Zcash. To jsou platidla, která slouží v šedé ekonomice.

Motiv byl vyhnout se perzekuci, sledování. Protože občas nechceme, aby někdo koukal na naši transakční historii. A aby si spojoval, jaké naše transakce kam směřovaly. U Monera je ale možné sdílet takzvaný „view klíč“. Když si budeme někomu přát to umožnit, klíč mu pošleme, příjemce s naší adresou nemůže nic dělat, jen ji vidí.

A nikdo další k našemu účtu už přístup nemá vůbec. Žádné autority, člověk je anonymní, když chce.

Ví se, kdo vytvořil Litecoin?

Byl to Charlie Lee. Vystudoval MIT, pracoval pro Google. Je to programátor, který vzal Bitcoin, tedy jeho zdrojový kód a pozměnil ho tak, aby se z něj stal Litecoin, který Bitcoiny nemá nahrazovat, ale být jejich doplňkem.

Do technické specifikace Litecoinu patří i to, že má Mining algoritmus s názvem Scrypt. Co si pod tím máme představit? A jak se to liší třeba od Bitcoinu?

U Bitcoinu je použit hashovací algoritmus s názvem SHA-256, který je výpočetně náročný na výpočetní výkon procesoru. Tím pádem se nejprve začalo těžit na běžných procesorech. Posléze na grafických kartách.

To bylo jakési vylepšení, protože grafické karty byly výkonnější. Pak se začaly vyrábět specializované chipy. Takzvané ASIC, ty jsou určeny čistě pro těžbu Bitcoinů. Jsou optimalizované právě pro výpočet algoritmu SHA-256.

Litecoin využívá Scrypt hlavně kvůli tomu, že těžba není tak náročná na výpočetní výkon jako v případě Bitcoinu. Hodně ale záleží na operační paměti počítačů. Těžit přitom může kdokoli, stačí, když si pořídí potřebný hardware. Není to přitom běžný stolní počítač, to šlo jen někdy ze začátku.

Kde se kryptoměny nejvíce těží?

Litecoin i Bitcoin pravděpodobně v Číně. V Číně mají relativně levnou elektřinu, vyrábí se tam také většina čipů i dalšího potřebného hardware.

To vše mají v Číně dostupné z první ruky, než se pokaždé nový hardware dostane třeba někam za moře, tak oni už vyrábějí zase nové, lepší chipy. Opět rychlejší a výkonnější. Oni jsou v té těžbě opravdu hodně napřed.

Na české Wikipedii se v době konání tohoto rozhovoru píše, že někdo algoritmus Litecoinu dokonce prolomil?

O tom rozhodně nic nevím. Jedná se pravděpodobně o nesmysl. Kdyby se toto stalo, kdyby někdo prolomil ten algoritmus, tak ten člověk by zbořil všechno šifrování na světě. A v tu chvíli by mu ani tak nešlo o Litecoin, peníze by mohl krást přímo z bank atd.

Myslím, že ta formulace na Wikipedii byla myšlená jinak, jen to někdo takto nešťastně napsal. Ve skutečnosti tím pisatel měl na mysli optimalizaci těžby pomocí procesorů ASIC.

Ethereum na nějaké burze nedávno spadlo z hodnoty několika set dolarů na deset centů… Jak je možné, že se může něco takového stát?

Jde čistě o principy tržní ekonomiky. Šlo o to, že na té burze byla malá likvidita. Na dalších burzách, kde se v tu chvíli Ethereum také obchodovalo, byly přitom hodnoty v normálu.

Jak takové kryptoměnové burzy fungují?

Těchto burz je celkem dost a těch důvěryhodných asi 6. Jde například o Bitfinex, Bitstamp, BTC-E a Poloniex.

Hodnoty kryptopměn jsou tedy čistě výsledkem toho, jak se vyvíjí obchodování na těchto burzách?

V podstatě ano, jsou samozřejmě i nějaké služby postavené okolo, jako například bitcoinové automaty. Nebo nějaké další služby, které fungují jako směnárny. Ty jsou ale většinou opět napojené na burzy a jejich kurz se odvíjí od kurzu na těchto burzách. Největší burzy většinou mívají kurzy na podobných hodnotách.

Kdyby se ty kurzy nějak zásadně lišily, tak by to jedině napomáhalo různým spekulativním obchodům…

Ano, i takové obchody se občas realizují a myslím, že tyto transakce většinou probíhají automaticky díky různým naprogramovaným robotům. Každá burza si ale účtuje nějaké poplatky za výběry.

Před měsícem byl na Bitfinexu asi o sto dolarů jiný kurz, než na Bitstampu. Věřím, že se pak spekulativní obchody mohly někomu vyplatit.

Proč se na Bitcoiny nedají použít žádné matematické modely jako třeba u vývoje cen akcií na burzách?

Kurzy kryptoměn se pohybují čistě na tržních principech nabídky a poptávky. A nic složitějšího za tím není potřeba hledat. Trh je ale zatím malý, relativně nový.

Proto se nevyvíjí podle nějakých ustálených zákonitostí. S kurzy hodně zahýbá i jediná firma, která toho v jeden okamžik hodně nakoupí či prodá.

To prostředí kryptoměn je tedy stále hodně volatilní?

Ano. Hodně s ním zahýbají i nějaké zprávy. Volatilita se samozřejmě v dlouhodobém horizontu zpomaluje postupně s tím, jak se tato kryptoměna postupně stává zavedenou.

Ten stav ale zatím není ideální. Pokud se přitom podíváme, jak některé akcie vypadaly v letech 2008 – 2009, tak si myslím, že nejde o nic neobvyklého. A loni po Brexitu měla dokonce i Britská libra větší volatilitu, než Bitcoin.

Bitcoin je limitovaný ve věci toho, kolik ho vznikne?

Ano. Bude v oběhu 21 milionů Bitcoinů, a ty se vytěží až v roce 2140. Momentálně je v oběhu něco přes 16 milionů Bitcoinů. V roce 2140 dojde sice k vytěžení Bitcoinu, ale množství vytěžených Bitcoinů se každé čtyři roky zmenšuje na polovinu.

A za jeden vytěžený blok miner dostane 12,5 Bitcoinu. Výhoda omezené zásoby spočívá v tom, že tato měna není inflační, ale deflační. Bitcoiny se budou ztrácet, rozptylovat.

Ale světová populace neustále roste, jak mohou Bitcoiny stačit?

Nemusí být tak zle, Bitcoin je totiž dělitelný až na osm desetinných míst, tedy na jednu stomiliontinu. Také jsou alternativní kryptoměny.

Co je to kryptoměna

Kryptoměna je digitální měna nebo digitální aktivum, které má sloužit jako uchovatel hodnoty a prostředek směny. K zajištění bezpečnosti využívá kryptografii a decentralizaci, která zajišťuje, že nad měnou nemá kontrolu žádná osoba ani žádný orgán. Kryptoměna se stala oblíbeným způsobem, jak provádět platby a uchovávat bohatství, aniž by byla závislá na centrálním bankovním systému.

Kryptoměna funguje pomocí blockchainu, transparentní a sdílené veřejné účetní knihy, která zaznamenává všechny transakce. Transakce jsou ověřovány a zaznamenávány do blockchainu, čímž vzniká neměnný záznam, který je veřejně přístupný.

Tento decentralizovaný systém také znamená, že transakce v kryptoměnách jsou pseudonymní, což znamená, že lidé, kteří stojí za každou transakcí, zůstávají anonymní, pokud ji dobrovolně neprozradí. Podrobnosti o transakci, jako například kolik měny bylo odesláno a adresa příjemce, jsou veřejně dostupné, ale skutečná identita zúčastněných osob zůstává utajena.

Nejznámější formou kryptoměny je Bitcoin, který v roce 2009 vytvořil neznámý jednotlivec nebo skupina jednotlivců pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Bitcoin je typ digitální měny, která je založena na síti peer-to-peer a není regulována žádným centrálním orgánem. Stala se nejpopulárnější kryptoměnou s tržní kapitalizací přes 100 miliard USD.

Od Bitcoinu byly vyvinuty další typy kryptoměn, včetně Etherea, Litecoinu a Ripplu. Tyto kryptoměny se od sebe liší základní technologií, způsobem vytváření a fungováním. Například Ripple je systém hrubého vypořádání v reálném čase, směnárna a síť pro převody peněz, zatímco Ethereum je platforma založená na blockchainu, která nabízí funkce inteligentních kontraktů.

Kryptoměny jsou pro investory atraktivní volbou díky absenci vládní regulace a vysoké volatilitě. Riziko spojené s investováním do kryptoměny by se však nemělo přehlížet, protože její hodnota může v závislosti na tržních podmínkách rychle růst nebo klesat.

Kryptoměny jsou také stále více přijímány obchodníky a podniky, což představuje nový způsob přijímání plateb za zboží a služby. S rostoucí popularitou kryptoměn se pro podniky zpřístupnilo více platebních procesorů, které jim umožňují rychle a bezpečně přijímat platby v řadě digitálních měn.

Kryptoměny urazily od svého vzniku dlouhou cestu a nyní jsou stále více přijímány jako legitimní forma měny. I když by zatím neměla být považována za náhradu tradičních forem peněz, je to zajímavá alternativa, kterou stojí za to prozkoumat.

Typy kryptoměn

V posledních letech se tato digitální aktiva stala oblíbenými investicemi pro ty, kdo hledají alternativní zdroje financí. Na trhu je však více než 8 000 různých typů kryptoměn, a tak může být těžké se vyznat v tom, do kterých z nich investovat. Jaké jsou ale ty nejznámější?

• Bitcoin (BTC): Bitcoin je původní kryptoměna, kterou v roce 2009 vytvořil záhadný vývojář Satoshi Nakamoto. Využívá síť peer-to-peer, která umožňuje bezpečné a nedůvěryhodné transakce bez jakéhokoli prostředníka. Je to nejrozšířenější kryptoměna a zároveň jedna z nejdražších kryptoměn, jejíž cena se pohybuje kolem 58 000 dolarů (k dubnu 2021).

• Ethereum (ETH): Ethereum je druhou největší kryptoměnou a často se používá pro „chytré smlouvy“ (neboli digitální dohody) a decentralizované aplikace (neboli dApps), postavené na jejich blockchainu. Ethereum má mnohem nižší cenu, která se pohybuje kolem 2 300 USD (k dubnu 2021).

• Ripple (XRP): Ripple je kryptoměna určená pro podniky a banky, která se používá k platbám a mezinárodním převodům peněz. Je to třetí největší kryptoměna a je mnohem levnější než Bitcoin, její cena se pohybuje kolem 1,16 USD (v dubnu 2021).

• Litecoin (LTC): Litecoin je „rozvětvením“ sítě Bitcoin s rychlejšími časy zpracování a nižšími transakčními poplatky. Často je považován za „stříbro“ ke „zlatu“ Bitcoinu a je mnohem levnější, jeho cena se pohybuje kolem 190 USD (v dubnu 2021).

Tyto čtyři typy kryptoměn jsou nejoblíbenější, ale existuje více než 8 000 různých alternativ a každý den vznikají nové. Před investicí do jakékoli kryptoměny je důležité provést vlastní průzkum technologie a její hodnoty, stejně jako poplatků a potenciálních rizik s nimi spojených.