Neplacené volno – nárok, jak je to se zdravotním pojištěním, vzor

V pracovním životě mohou nastat situace, kdy zaměstnanec potřebuje přerušit výkon zaměstnání a vzít si neplacené volno. Jak popisuje neplacené volno zákoník práce? Kdo má nárok na neplacené volno? Kdy lze požádat o neplacené volno v práci? Je třeba při neplaceném volnu hradit zdravotní pojištění? Jak vypadá vzor žádosti o neplacené volno?

Neplacené volno neboli neplacená dovolená vyřeší situaci, kdy zaměstnanec vyčerpal běžnou dovolenou a potřebuje další dny volna navíc. V určitých situacích musí zaměstnavatel žádosti o neplacené volno vyhovět, jindy to záleží jen na jeho vstřícnosti. Na rozdíl od dovolené nesmí zaměstnavatel neplacené volno nikdy nařídit.

Nárok na neplacené volno ze zákona

V jakých případech má zaměstnanec nárok na neplacené volno? Zákoník práce o neplaceném volnu nehovoří, obsahuje však § 191, který se věnuje překážkám v práci na straně zaměstnance. Tento paragraf se vyjadřuje například k mateřské dovolené nebo dočasné pracovní neschopnosti.

Ustanovení § 199 odst. 1 dále říká, že pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro jiné důležité osobní překážky týkající se jeho osoby, zaměstnavatel je povinen poskytnout mu pracovní volno, někdy i s náhradou mzdy. Náhrada mzdy se pak rovná průměrnému výdělku, počítá se stejně jako náhrada mzdy za dovolenou.

Důležité osobní překážky v práci

Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance jsou stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Jedná se o tyto situace:

• nárok na volno při svatbě – při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny volna, náhradu mzdy dostane zaměstnanec za jeden den, druhý den je volno neplacené, pokud jde rodič na svatbu dítěte, náleží mu den placeného volna, pokud jde dítě na svatbu svého rodiče, má nárok na jeden den neplaceného volna
• nárok na volno při narození dítěte – na den porodu vlastního dítěte má partner nárok na neplacené volno, na dobu potřebnou k převozu ženy do porodnice a zpátky se dává volno placené
• nárok na volno při stěhování – při stěhování má zaměstnanec nárok až na dva dny neplaceného volna, v případě stěhování v zájmu zaměstnavatele, je volno na stěhování placené
• nárok na volno při dopravních potížích – při nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků musí zaměstnavatel na nezbytně nutnou dobu poskytnout neplacené volno – pokud není možnost dostat se do práce jinak
• nárok na volno při zdravotním vyšetření – nárok na tzv. propustku k lékaři má zaměstnanec na dobu, která je k vyšetření nezbytně nutná, v případě zdravotnického zařízení, které je nejblíž bydlišti nebo pracovišti, musí zaměstnavatel volno proplatit, pokud je lékař dál, bude volno neplacené
• nárok na volno při doprovodu na vyšetření – zaměstnanec má nárok na jeden den placeného volna, když doprovází k doktorovi člena rodiny, musí jít o nezbytný doprovod a vyšetření, které není možné vyřídit mimo pracovní dobu, náhradu mzdy získá zaměstnanec když doprovází manžela/manželku, druha/družku, dítě, své rodiče, prarodiče nebo rodiče či prarodiče partnera, s dalšími členy rodiny je návštěva lékaře bez náhrady mzdy
• nárok na volno při doprovodu dítěte do poradny – v případě návštěvy školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, má jeden člen rodiny na nezbytně dlouhou dobu nárok na neplacené volno
• nárok na volno při hledání nové práce – před koncem pracovního poměru lze čerpat po dobu dvou měsíců neplacené volno na hledání nového zaměstnání, a to nejvýš půlden týdně, pokud zaměstnání končí výpovědí ze strany zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na volno placené

Ve všech výše zmíněných případech musí zaměstnavatel žádosti o volno vždy vyhovět. Například žádost o propustku k lékaři lze najít ve vzorech zdarma ke stažení.

Neplacené volno ve veřejném zájmu

Další případy, kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout neplacené volno, jsou ty, kdy se jedná o překážky v práci z důvodů obecného zájmu. V těchto případech zaměstnavatel není povinen nahradit mzdu, pokud to v zákoníku práce není stanoveno jinak, nebo pokud to není dohodnuto vnitřním předpisem.

Kompletní seznam takových překážek a potřeb neplaceného volna v práci lze najít v § 200 až 205 zákoníku práce. Jedná se o tyto případy:

• výkon veřejné funkce – výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího – pro tyto funkce je poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů v kalendářním roce
• výkon občanských povinností – svědci, tlumočníci, soudní znalci a jiné osoby předvolané k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout
• jiné úkony v obecném zájmu – člen horské služby, který pomáhá při záchranné akci v terénu, člověk, který jede s dětmi na tábor jako vedoucí, zdravotník nebo instruktor – a to až na tři týdny z roku, pomoc při sčítání lidu, domů a bytů – až deset pracovních dnů ročně, dobrovolný zdravotník Červeného kříže kvůli zajišťování zdravotního dozoru na sportovní nebo společenské akci

U většiny těchto případů se neplacené volno poskytuje, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Týká se to i práce na zkrácený úvazek. Nepřítomnost v práci v takových případech musí být doložena potvrzením, že se jedná o některou z výše zmíněných překážek v práci.

Neplacené volno u plnění branné povinnosti

Nárok na neplacené volno náleží také u plnění branné povinnosti. Zde hradí náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad. 

V případě volna z důvodu branné povinnosti jde u zaměstnavatele o neplacené volno, náhradu mzdy tedy platí stát, konkrétně příslušný vojenský správní úřad.

Neplacené volno dohodou se zaměstnavatelem

V souladu s § 363 zákoníku práce je možné dohodnout se se zaměstnavatelem na dalších osobních překážkách v práci. Pokud zaměstnanec potřebuje nutně uvolnit z práce a nemá již k dispozici dovolenou, může zaměstnavateli podat žádost o neplacené volno a čerpat ho na základě dohody i u zkráceného úvazku.

Zaměstnavatel není povinen žádosti o neplacené volno vyhovět. Záleží na provozních podmínkách, kam patří množství zakázek nebo možnost zástupu. Poskytování neplaceného volna v daném zaměstnání může být také ošetřeno pomocí pracovní smlouvy či interního předpisu, který stanoví konkrétnější podmínky, nebo podle zákonného pojištění zaměstnavatele.

Nejčastěji žádají zaměstnanci o neplacené volno z těchto důvodů:

• matka nebo otec po skončení rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte
• dlouhodobé cestování a pobyty v zahraničí
• zaměstnanec potřebuje po vyčerpání dovolené další volno z osobních důvodů
• zaměstnanec má výhodnější sezonní práci

Je dobré znát také rizika neplaceného volna, neplacené volno totiž může pro zaměstnance znamenat jisté nebezpečí. V průběhu této doby není zaměstnanec nijak chráněn před výpovědí z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, jelikož se nejedná o ochrannou dobu v souladu s ustanovením § 53 zákoníku práce.

TIP: Od 1. února 2018 mohou novopečení tatínci využívat novinku jménem otcovská dovolená. Nemusejí si již brát dovolenou nebo neplacené volno. Neplacené volno také není třeba brát v případě ošetřování člena rodiny.

Neplacené volno a sociální pojištění

Za dobu neplaceného volna nedostává zaměstnanec mzdu ani náhradu mzdy. Není tedy z čeho vypočíst daň z příjmů nebo sociální pojištění. Z nulového výdělku se sociální pojištění neodvádí.

Dlouhodobé čerpání neplaceného volna však může negativně ovlivnit budoucí důchod. Platba sociálního pojištění ovlivňuje výši důchodu i samotný vznik nároku.

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění musí mít zaplacené každý bez ohledu na to, jestli a kolik vydělává. Výjimku mají pouze takzvaní státní pojištěnci. Jak tedy platí zaměstnanec na neplaceném volnu zdravotní pojištění?

Pokud člověk státním pojištěncem není, musí za něj zdravotní pojišťovna každý měsíc dostat zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, což je 13,5 procenta z minimální mzdy.

Co platí pro neplacené volno 2022? Pro rok 2022 byla minimální mzda zvýšena na 16 200 Kč a to ovlivní i neplacené volno a platbu zdravotního pojištění. Neplacené volno v roce 2022 tak vyjde na 2 187 Kč měsíčně.

V době neplaceného volna zůstává dotyčný zaměstnancem svého zaměstnavatele, takže je třeba pojištění dál odvádět jeho prostřednictvím. Zaměstnavatel může zdravotní pojištění za zaměstnance na neplaceném volnu platit dobrovolně, není to však zaměstnavatelova povinnost.

Pokud má zaměstnanec neplacené volno celý měsíc a nemá tedy v příslušném měsíci žádný příjem, je vhodné v dohodě o neplaceném volnu sjednat, kdo bude zdravotní pojištění platit. V případě, že bude zdravotní pojištění platit zaměstnanec, je třeba stanovit způsob, jakým bude tuto částku zaměstnavateli uhrazovat.

V případě, že v rámci neplaceného volna zaměstnanec pracuje u jiného zaměstnavatele, a tento zaměstnavatel za něj platí zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, zaměstnanec tuto skutečnost musí doložit svému původnímu zaměstnavateli potvrzením od aktuálního zaměstnavatele.

Žádost o neplacené volno – vzor

V současnosti neexistuje pro žádost o neplacené volno konkrétní vzor, který by byl jednotný pro všechny zaměstnavatele. Vzor žádosti o neplacené volno, její forma i obsah závisí vždy pouze na smluvních stranách.

Zaměstnanec a zaměstnavatel spolu uzavřou dohodu o neplaceném volnu. Dohoda by měla obsahovat tyto údaje:

• smluvní strany uzavírající dohodu o neplaceném volnu
• datum uzavření dohody o neplaceném volnu
• místo sjednání dohody o neplaceném volnu
• dobu, na kterou je neplacené volno poskytnuto
• stanovení, zda bude zaměstnanec hradit zaměstnavateli zdravotní pojištění, a pokud ano, jakou formou

Vzor žádosti o neplacené volno lze stáhnout z různých webových stránek, jeho konkrétní podobu je však dobré konzultovat se zaměstnavatelem. Žádost může vypadat například takto:

Je dobré vědět, že pokud v průběhu neplaceného volna zaměstnanec onemocní, nemůže počítat s náhradou mzdy, která se jinak běžně vyplácí v prvních čtrnácti dnech nemoci, ani s nemocenskými dávkami od státu, které obvykle na náhradu mzdy navazují. Zaměstnanec na neplaceném volnu nemá nárok na nemocenskou.

Indispoziční volno

Indispoziční volno neboli zdravotní volno je také označováno jako sick days – nemocné dny. Indispoziční volno pro zaměstnance je druh pracovního volna, které není upraveno žádným pracovněprávním předpisem. Jde o zaměstnanecký benefit, jehož poskytování a podmínky čerpání si upravuje každý zaměstnavatel podle svého.

Indispoziční volno slouží pro řešení krátkodobých indispozic, které lze vyřešit jedním nebo dvěma dny odpočinku. V tuzemsku tolik rozšířenému přecházení nemocí se právě skrze sick days dá předejít.

Zaměstnanec s oslabeným organismem podává snížený pracovní výkon a zároveň zvyšuje nakažení dalších kolegů a kolegyň, to je pro firmy nevýhodné.

Podle kolektivní dohody vyššího stupně mají státní zaměstnanci možnost čerpat indispoziční volno v délce 5 dnů a náleží jim za tuto dobu plat. Indispoziční volno neboli sick days je vyhledávaný benefit, který řada lidí zohledňuje při výběru zaměstnání.