Často slýchané tvrzení „nikdo si nestěžuje“, bývá často považováno za známku spokojenosti. Toto přesvědčení však může být klamné.
„Nikdo si nestěžuje“ ve skutečnosti znamená „nikdo si nestěžoval přímo mně“. Neznamená to, že lidé nepodávají stížnosti jiným osobám nebo na jiných místech.
Je pravděpodobné, že pokud produkt nebo služba nenaplňuje očekávání zákazníka, poskytovatel nebo výrobce se o tom dozví až jako poslední.
Kde se stížnosti skrývají
Existuje celá řada míst, kam se lidé s největší pravděpodobností obrátí se svými stížnostmi jako první – mezi ně patří rodina, přátelé a kolegové. Pokud nikdo nepodal stížnost přímo, je možné, že se stížnosti šíří v jiných kruzích. Lidé se často svěřují s problémy za zády, nikoliv tváří v tvář.
Reputace může utrpět v tichosti dříve, než se problémy dostanou na veřejnost.
Podobná může být situace s manažery či generálními řediteli, kteří zjistí, že něco nefunguje, ačkoliv je nikdo dříve o problému neinformoval. Čím vyšší pozice v hierarchii, tím déle může trvat, než se dostanou k informacím o problémech.
Pravdivější přístup
Přesnější by bylo říci „nikdo si na toto nestěžoval mně“. Když se tvrdí „nikdo si nestěžuje“, může to být nesprávné, ale častěji to naznačuje, že problémy jsou přehlíženy.
- „Absence stížností“ neznamená vždy, že neexistují žádné problémy.
- Stížnosti se mohou objevovat v různých prostředích, často mimo dosah těch, kdo by je měli řešit.
- Je důležité být otevřený zpětné vazbě a neopomíjet potenciální problémy.
Není nezbytné reagovat na každou stížnost – jak poznamenal Bob Moesta, „stěžování si není totéž jako změna“ – avšak stížnosti by měly být vnímány jako upozornění, že existuje mnoho aspektů, o kterých se možná neví.
Závěr
Ačkoliv je snadné předpokládat, že „nikdo si nestěžuje“ znamená, že vše je v pořádku, realita je často složitější. Je důležité být otevřený signálům skryté nespokojenosti a aktivně se snažit tuto nespokojenost odhalit a řešit. Tímto způsobem můžeme předcházet větším problémům a udržovat zdravé pracovní i osobní vztahy.