Dva ze tří podvodů ve firmách mají na svědomí zaměstnanci. V Česku pokulhává prevence

V Česku převládá názor, že největší bezpečnostní hrozby přicházejí zvenčí, a tomu společnosti přizpůsobují i svůj bezpečnostní management. Dva ze tří vyšetřovaných podvodů však způsobují zaměstnanci, nebo se na nich přímo podílejí.

Interní kriminalitě mohou firmy čelit s pomocí dobře nastavených compliance procesů, tedy systému dodržování souladu s podnikovými pravidly či právním řádem. To slouží jako prevence nejen před samotnými trestnými činy, které jsou pro firmy vždy bolestivé, i před neetickým jednáním obecně.

Příklady podvodů ve firmách

Zaměstnanec může ukrást finanční prostředky prostřednictvím zfalšovaných výkazů práce, vystavením neoprávněných prémií nebo vyplacením fiktivních či ukončených zaměstnanců. Společnosti se mohou dopustit mzdových podvodů i tím, že své zaměstnance špatně klasifikují před finančním úřadem.

Nejčastější typy podvodů, které by měli majitelé firem kontrolovat:

Mzdové podvody

Mzdové podvody se mohou projevovat různými způsoby. Zaměstnanec může lhát o své produktivitě, tržbách nebo odpracovaných hodinách, aby dostal vyšší mzdu. Někteří mohou požádat o zálohu na mzdu, aniž by měli v úmyslu ji vrátit. Jiní mohou dokonce zajít ještě o krok dál a získat spolupracovníka, aby manipuloval s jejich záznamy o docházce tím, že za ně bude zapisovat hodiny.

Zpronevěra majetku/podvádění

Zpronevěra majetku je jedním z nejčastějších typů podvodů v podnikání, a také jedním z nejsnáze odhalitelných. Klíčem k odhalení zpronevěry majetku je dávat si pozor na padělané šeky, chybějící zásoby a účty, které nesedí. Lze se také stát obětí skimmingu, což je braní peněz buď od zákazníka, nebo od společnosti bez zaznamenání transakce.

Podvody s fakturami

K tomuto typu podvodu dochází, když podvodník (často zaměstnanec v obchodě nebo účetnictví) vytvoří falešné faktury, aby firmě ukradl peníze. Může jít o vystavování faktur za výrobky a služby, které nikdy nebyly zakoupeny, vytváření falešných dodavatelů, nebo zadávání nadhodnocených zakázek osobním přátelům a rodině.

Podvody s finančními výkazy

Podvody s finančními výkazy zahrnují falšování důležitých čísel, jako jsou tržby, výnosy, aktiva a závazky. Obvykle se tak děje za účelem oklamání investorů nebo veřejnosti, manipulace s akciemi nebo zvýšení bonusů. Jedná se sice o jeden ze vzácnějších druhů podvodů v podnikání, avšak také o jeden z nejškodlivějších.

Daňové podvody

Daňový podvod (známý také jako daňový únik) je druh podvodu, ke kterému dochází, když jsou příjmy a výdaje jednotlivce nebo společnosti nesprávně vykázány finančnímu úřadu, často s cílem využít nižšího daňového pásma a zvláštních výjimek.

Data, duševní vlastnictví a krádeže identity

Mnoho podniků nakládá s citlivými informacemi, ať už se jedná o osobní údaje nebo duševní vlastnictví. Krádež duševního vlastnictví může poškodit firmu, pokud zaměstnanec vyzradí obchodní tajemství a patenty konkurenci. Krádež identity může poškodit pověst kvůli nižší důvěře zákazníků.

Podvody s penězi

Peněžní podvod je druh podvodu, kdy zákazník použije falešné bankovky k uskutečnění nákupu. Pokud pracovníci bankovky pravidelně nekontrolují, nezjistí, že jsou padělané. Školení týkající se padělků je více než žádoucí.

Podvody s vracením peněz

Mnoho maloobchodních podniků má nějaký druh pravidel pro vrácení, refundaci nebo výměnu zboží, která umožňují zákazníkům zaslat zpět vadné zboží. Někteří lidé toho využívají tak, že o nákupu lžou, vracejí ukradené zboží, kradou účtenky nebo zboží používají a pak je vrátí před uplynutím lhůty pro vrácení, aby získali peníze zpět.

Podplácení a korupce

Úplatkářství a korupce zahrnuje celou řadu praktik, jako je například vybírání/získávání úplatků z projektů, používání peněz k ovlivňování důležitých rozhodnutí společnosti a manipulace se smlouvami s cílem zvýhodnit některé osoby na úkor jiných.

Profil firemního zloděje

Společnost se podle psychologických studií dělí na tři skupiny dle charakteru: zhruba 25 % jsou lidé se silnou náchylností k neetickému jednání a k podvodům, kdykoli je to možné, 25 % jsou lidé za každých okolností poctiví a zbývající polovina přizpůsobuje své chování podle životní situace, nastavených pravidel a příležitostí.

Zaměstnance z první skupiny nechce firma vůbec mít. Proto je klíčové ověřit si poctivost budoucích kolegů už v okamžiku, kdy se ucházejí o práci, například s použitím referencí či kontrolou pravdivosti životopisu. Dnes toho lze docílit velmi snadno a díky elektronickým nástrojům také levně a rychle.

S většinovou skupinou charakterově nevyhraněných lidí lze ve firmě pracovat s pomocí dobře nastavených compliance procesů a fungujícím risk managementem. Typickým pachatelem trestného činu v zaměstnání je podle průzkumů muž ve věku 35 až 55 let, který je ve firmě 6 a více let.

Třetina z nich jsou lidé v exekutivních a manažerských pozicích, ve dvou třetinách případů spolupracují s někým dalším jako organizovaná skupina.

Whistlebloweři v Česku zatím bez ochrany

V Česku dosud chybí právní ochrana tzv. whistleblowerů, tedy lidí, kteří informují o osobě nebo organizaci, o níž se má za to, že se dopouští nezákonné nebo nemorální činnosti. Přitom 40 % trestných činů bylo poprvé zjištěno s pomocí tipu od nějaké osoby, až na druhém místě s 20 % se na kriminalitu přišlo díky internímu auditu.

Firmy by proto měly mít interní pravidla pro oznamování přestupků (whistleblowing), která umožní detekovat a řešit incidenty okamžitě a diskrétně. V Česku je však problematika udavačství kvůli své komunistické historii vnímána jako velmi nežádoucí.