Tesla bude mít hodnotu jednoho biliónu dolarů

Elon Musk: Tesla inc. se do pár let stane společností s hodnotou jednoho biliónu dolarů. Musk také oznámil, že jej jeho společnost Tesla Inc. (TSLA) bude finančně odměňovat jen za předpokladu, že dojde ke splnění vytyčených cílů v oblasti provozu a tržní kapitalizace společnosti.

Možné je, že někteří analytici a investoři také předpovídají, že Tesla bude mít tržní kapitalizaci (hodnotu společnosti na trhu) přibližně jednoho biliónu dolarů v budoucnosti.

Tato predikce by mohla být založena na očekáváních ohledně růstu tržeb, inovací v oblasti elektromobilů a technologií pro obnovitelnou energii, a také na očekávaných výsledcích souvisejících s ekonomikou a investičními trendy.

Nicméně, je důležité si uvědomit, že takové predikce jsou obvykle založeny na odhadech a projekcích a mohou se výrazně lišit od skutečných výsledků. Investování do akcií je vždy spojeno s rizikem.

Za předpokladu, že by se tržní kapitalizace Tesla Inc. vyšplhala na úroveň 650 miliard USD, kterou požaduje Muskův plán na odměňování sebe sama, už i tato tržní kapitalizace by jí dostala do pětice největších společností ve Spojených státech.

Nicméně i dosažení tržní kapitalizace ve výši 650 miliard USD považuje řada analytiků v daném časovém horizontu prostě nemožné. A to tím spíš, uváží-li se potíže v masové produkci a zhrzení investoři, kteří dosud čekají na okamžik, kdy se Tesla konečně dostane do zisku a nebude vyžadovat další a další kapitálové injekce.

Následuje pět Muskových předpovědí, které lze považovat za extrémní.

Vláda nám bude muset platit

Předně je dobré položit si rétorickou otázku, koho měl Musk slovem „nám“ vlastně na mysli. A nyní už k samotné Muskově předpovědi.

Ta zní, že probíhající vlna masové automatizace a zapojování robotů, vybavených umělou inteligencí, do výrobního procesu bude mít za následek plošný rapidní zánik méně kvalifikovaných pracovních pozic, na který nebude ekonomika připravena.

Musk se domnívá, že zdařilým vyřešením tohoto problému může být zavedení všeobecného základního nepodmíněného čili garantovaného příjmu, to jest obnosu, který bude dostávat každý člověk, ať už pracuje či nikoliv.

Musk raději nešel tak daleko, že by zpochybnil samou existenci peněz. Protože když už zvažuje společnost, v níž těží, zpracovávají, vyrábějí a recyklují všechny věci a služby roboti, tak proč by se za tyto služby ještě mělo platit? Cožpak už nejsou v takové společnosti peníze zbytečné?

Lidé dostávající nepodmíněný příjem by podle Muska měli čas na dělání jiných, komplexnějších a zajímavějších věcí. A určitě by měli také víc volného času. A co si už Musk nemyslí, je, že právě tato skutečnost by se mohla stát kamenem úrazu, aby se něco podobného vůbec zavedlo do praxe.

Člověk, který má víc volného času, se totiž může začít víc zajímat třeba o věci veřejné, a nejen o ty. Zkrátka víc lidí by se pak mohlo stát informovanějšími a dělat problémy fungování zavedeného systému společenského uspořádání, což se pochopitelně nechce. Jak to nakonec dopadne?

Inteligentní roboti budou schopni vyrobit vše lépe než všichni lidé

U této předpovědi Musk už zdůraznil, že myslí opravdu všechny lidi. A není si jistý, jak tento problém vyřešit. Sám říká, že jde o problém, který mu dělá nejvíce starostí.

Budoucí vývoj inteligentních robotů a jejich schopnost překonat lidské schopnosti v určitých oblastech je zajímavým tématem, avšak je důležité brát v úvahu několik faktorů:

1. Specializace: Ano, inteligentní roboti již nyní v některých úkolech překonávají lidské schopnosti. Například v oblasti přesných opakujících se úkonů, jako je výroba, nebo v analýze obrovského množství dat. Ve specializovaných oblastech mohou být roboti mnohem efektivnější než lidé.
2. Kreativita a flexibilita: Na druhé straně jsou určité lidské schopnosti, jako je kreativita, flexibilita a empatie, stále mimo dosah současných robotů. Například, když jde o tvorbu nových nápadů, řešení nejasných problémů nebo komunikaci s lidmi, roboti zatím nedosahují úrovně lidského mozku.
3. Etické a sociální aspekty: Používání inteligentních robotů vyvolává otázky ohledně etiky a sociálních dopadů. Budoucí rozvoj robotiky bude vyžadovat pečlivé zohlednění těchto aspektů, včetně otázek týkajících se zaměstnanosti, přerozdělení práce a spravedlnosti.

Závěrem lze říci, že překonání lidských schopností inteligentními roboty v určitých oblastech je pravděpodobné, a je nezbytné brát v úvahu širší kontext a vyváženě přistupovat k tématu.

Podle Muska nejprve dojde k plné automatizaci dopravy. Tím to však neskončí. A když říká, že roboti a umělá inteligence se usadí ve všech oblastech, tak opět zdůrazňuje, že má na mysli všechny oblasti beze zbytku.

Umělá inteligence ohrozí civilizaci

Elon Musk vytrvale varuje před možnou hrozbou, kterou by s sebou mohla přinášet umělá inteligence, pakliže by se vyvíjela bez patřičného dohledu. Vzhledem k tomu, že je Musk přímo u vývoje pokročilé umělé inteligence, neměli bychom jeho tvrzení brát na lehkou váhu.

Umělá inteligence podle Muska může představovat fundamentální riziko pro lidskou civilizaci jakožto celek.

V této souvislosti uvádí následující příměr: Zatímco automobilové nehody, letecké katastrofy, problematická léčiva či špatná strava ohrožují vždy jen větší či menší skupinu lidí, neohrožují – na rozdíl od umělé inteligence – nikdy společnost jakožto celek.

Obavy ohledně dopadů umělé inteligence na společnost a civilizaci jsou oprávněné a vyžadují vážné zvážení. Existují různé aspekty, které mohou být považovány za potenciální rizika:

1. Automatizace zaměstnání: Rozvoj umělé inteligence a robotiky může mít za následek ztrátu pracovních míst v některých odvětvích, kdy stroje a algoritmy převezmou úkoly, které dříve vykonávali lidé. To může vést ke strukturálním změnám na trhu práce a zvýšené nezaměstnanosti v některých profesních oblastech.
2. Zneužití moci: Pokud bude umělá inteligence použita neetickým způsobem, může být využívána k manipulaci, sledování nebo omezování práv jednotlivců. Například algoritmy pro rozhodování mohou být zkresleny či zneužity k diskriminaci.
3. Bezpečnostní rizika: S rostoucí komplexitou umělé inteligence se zvyšuje i riziko chyb a havárií. Existuje obava, že pokud budou umělé systémy nebezpečně nekontrolovatelné nebo nedostatečně chráněné, mohou způsobit vážné škody na životě, majetku nebo infrastruktuře.
4. Závislost na technologii: Stále větší závislost na umělé inteligenci a automatizaci může vést k zranitelnosti společnosti vůči výpadkům, hackerským útokům nebo jiným technickým problémům.

Nicméně, je důležité zdůraznit, že správné využití umělé inteligence může přinést mnoho pozitivních přínosů pro společnost, jako je zlepšení zdravotní péče, zvýšení efektivity výroby, lepší správa zdrojů a mnoho dalšího.

Klíčem k minimalizaci rizik je etické a odpovědné využívání technologií a aktivní úsilí o řešení potenciálních negativních dopadů.

Musk proto prosazuje proaktivní regulaci umělé inteligence. Na Twitteru zveřejnil, že pokud lidem opravdu jde o jejich bezpečnost, pak daleko, daleko větší hrozbu představuje umělá inteligence, nikoli Severní Korea.

Osídlování dalších planet lidmi a první kolonie na Marsu

Jiná z Muskových firem, SpaceX, prohlásila, že první raketu na planetu Mars vyšle už v roce 2022. Ačkoli Musk připustil, že šlo o vytoužené datum, věří, že se během příštích několik let jeho lidem podaří postavit funkční vesmírný koráb a připravit se k misi na Mars.

Osídlování dalších planet, jako je Mars, je fascinujícím konceptem, který by mohl přinést řadu výzev a příležitostí pro lidstvo:

• Dosud nebyly vyřešeny mnohé technické výzvy spojené s dlouhodobým pobytem na planetě jako je Mars. To zahrnuje vytvoření životních podmínek pro lidi, výrobu potravin a zajištění zdrojů energie.
• Dlouhodobý pobyt v prostředí s nižší gravitací a vyššími hladinami radiace představuje značné zdravotní riziko pro lidské tělo. Zdravotní problémy jako oslabení kostí a svalů, expozice kosmické radiaci a mentální zdravotní problémy jsou hlavními obavami.
• První mise na Mars a vytvoření trvalé lidské přítomnosti bude velmi nákladné.
• Osídlení Marsu by umožnilo další průzkum a výzkum této planety, což by mohlo přinést nové poznatky o její geologii, atmosféře a historii.
• Různorodá lidská populace na více planetách by snížila riziko vyhynutí lidstva v důsledku globální katastrofy na Zemi.
• Technologie vyvinuté pro osídlení Marsu by mohly přinést inovace a pokroky, které by mohly mít významné využití i na Zemi.

Základem úspěchu budoucích misí na Mars a osídlování dalších planet bude mezinárodní spolupráce, investice do výzkumu a vývoje a pečlivé plánování s ohledem na bezpečnost a udržitelnost.

První mise na Mars by měla být bez lidské posádky. Přepraví jen na Rudou planetu náklad, který budou posléze moci využít lidští kolonizátoři. Ti by se na cestu měli vydat déle. Půjde o misi, z níž pravděpodobně nebude návratu.

Případné další mise po tomto termínu přepraví na Mars větší množství kolonizátorů. V dlouhodobém horizontu se kolonizátoři budou snažit transformovat planetu Mars k životu.

Lidé se budou moci přepravit kamkoli na Zemi do půl hodiny

Koncept rychlé přepravy je fascinující a již existují projekty, které se snaží tuto vizi realizovat. Nejznámější z nich je Hyperloop, který by mohl umožnit cestování rychlostí blízké zvuku v podtlakových potrubních systémech.

Tento systém by mohl snížit čas cestování mezi městy na pouhých pár desítek minut. Další možností jsou vysokorychlostní vlaky, které by mohly cestování mezi městy značně urychlit.

Přestože tyto technologie jsou nadějné, existuje několik výzev, které je třeba překonat, než se taková rychlá přeprava stane běžnou:

1. Technické výzvy: Realizace systému rychlé přepravy vyžaduje vývoj nových technologií a infrastruktury, která je finančně náročná a může být technicky složitá.
2. Bezpečnost: Při vysokých rychlostech a využití nových technologií je zásadní zajistit bezpečnost cestujících a minimalizovat riziko nehod.
3. Financování: Budování infrastruktury pro rychlou přepravu vyžaduje velké investice, ať už ze soukromého nebo veřejného sektoru.
4. Regulace a legislativa: Provoz systémů rychlé přepravy bude vyžadovat odpovídající právní a regulační rámec, který zajistí jejich bezpečnost a efektivitu.

Přestože zavedení takových systémů může trvat ještě nějaký čas, pokroky v technologii a rostoucí tlak na efektivní a udržitelné způsoby přepravy by mohly nakonec usnadnit cestování rychlostí, která dnes připadá spíše jako věc science fiction.

U Muska má jít o ultrarychlou leteckou dopravu. Musk operuje s myšlenkou, že pokud budou existovat vesmírná plavidla, schopná urazit vzdálenosti v řádu miliónů kilometrů, ta proč by nemělo jít tyto rakety upravit tak, aby se hodily k ultrarychlé letecké dopravě zde na Zemi? 

Z New Yorku do Paříže za 30 minut, z Honolulu do Tokia taky tak a ze Sydney do Singapuru za 31.

Cílem by mělo být snížení doby všech dálkových letů pod jednu hodinu času. Samozřejmě by letenky na palubu těchto ultrarychlých letů musely svou cenou umět konkurovat těm současným, uzavřel Musk.