Tržby za mléčné produkty stouply o 11,6 procenta, alkoholu o 5,3 procenta a sladkostí o 5,5 procenta. Cenová hladina v ČR stoupla u tohoto sortimentu o 6,1 procenta meziročně, zatímco objem prodeje klesl o 0,9 procenta. Celková inflace v ČR v průměru stoupla o 2,5 procenta, což je nejvíc za posledních pět let.
„V letech 2015 a 2016 vývoj cenové hladiny stagnoval. Od posledního čtvrtletí roku 2016 vidíme nárůst, který je docela dramatický. Ve třetím kvartále je to již více než šest procent ve srovnání s obdobím o rok předtím. To samozřejmě má vliv i na to, kolik lidé jsou ochotni zboží spotřebovat,“ uvedl odborník.
Češi podle něj také více kupují kvalitnější potraviny. „U potravin to není tak ani o objemu, protože spotřebováváme přibližně stejně, ale podílí se na tom z části inflace. A určitě je patrný posun ke kvalitnějším typům potravin, mnohdy českým výrobkům, což sebou nese nějaké cenové navýšení,“ uvedl ředitel kvality společnosti Ahold.
Co je inflace?
Inflace je trvalý všeobecný růst cen zboží a služeb v ekonomice po určitou dobu. Inflace se obvykle měří jako meziroční procentní nárůst.
Při růstu cenové hladiny se za každou měnovou jednotku koupí méně zboží a služeb a naopak kupní síla každé měnové jednotky klesá. Obecně je inflace peněžním jevem, což znamená, že je výsledkem růstu peněžní zásoby.
Jak lze zmírnit inflaci?
Udržení nízkého fiskálního deficitu: Vláda může snížit svůj fiskální deficit zvýšením daní nebo snížením výdajů. To pomůže zlepšit finanční stabilitu ekonomiky a snížit vládní půjčky.
Zvýšit úrokové sazby: Zvýšením úrokových sazeb se zdraží půjčování peněz a sníží se množství peněz, které jsou v oběhu v ekonomice.
Mít disciplinovanou měnovou politiku: Centrální banka může kontrolovat nabídku peněz v ekonomice, a tím pomáhat kontrolovat míru inflace. Toho lze dosáhnout zavedením zvýšení úrokových sazeb, změnou povinných minimálních rezerv nebo zvýšením likvidity.
Podporovat strukturální reformy: Strukturální reformy, například posílení struktury řízení státních podniků, mohou pomoci snížit zátěž vlády pro ekonomiku, a tím přispět ke snížení inflace.
Zlepšit mezinárodní obchod: Snížením obchodních bariér a zvýšením mezinárodního obchodu může ekonomika získat přístup k většímu množství zdrojů a zboží za nižší ceny, což pomůže snížit místní inflaci.
Co může za růst cenové hladiny?
Podle obchodního ředitele Kofoly byl růst cenové hladiny částečně způsoben zdražením produktů. „Výrazně větším důvodem bude právě to, že rostou (prodeje) některých kategorií zboží na úkor jiných. Například džusy a energetické drinky rostou výrazně rychleji než třeba ochucené vody,“ dodal.
Více se také prodávají tzv. on-the-go formáty jako jsou třeba plechovky na úkor dvoulitrových balení.
Česko a Slovensko na vrcholu
Češi jsou spolu se Slováky lídry v Evropě pokud jde o nákup zboží ve slevách. V loňském třetím čtvrtletí bylo 54 procent tržeb za rychloobrátkové zboží v Česku získáno v rámci slevových akcí. Na Slovensku to bylo 56 procent. Ve Velké Británii to je 34 procent a v Německu 21 procent.
Opačná situace je u prodejů zboží vlastních značek. Nákupy zboží prodávaného pod privátními značkami obchodních řetězců činí v ČR 19 procent v případě potravin a rovněž 19 procent u drogerie a dlouhodobě se nemění. V Německu dosahují tyto prodeje 43 respektive 37 procent.
Retail Summit je konferencí pro účastníky obchodního trhu. Na jeho přípravě se podílejí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Vysoká škola ekonomická v Praze a společnost Blue Events. Minulého ročníku se podle pořadatelů zúčastnilo 1111 obchodníků a jejich dodavatelů.
Proč ceny potravin stále rostou?
Ceny potravin neustále rostou v důsledku řady faktorů, jako je inflace, výpadky úrody způsobené počasím, měnící se stravovací preference, rostoucí náklady na pohonné hmoty a zvýšená poptávka po určitých potravinách.
Kromě toho ceny potravin ovlivňují rostoucí náklady na pracovní sílu, vládní dotace a narušení dodavatelského řetězce.